Mapování obojživelníků a plazů v ČR
AOPK ČR v letošním roce opět realizuje projekt „Mapování výskytu obojživelníků a plazů v ČR"
AOPK ČR věnuje pozornost rozšíření vybraných druhů živočichů i rostlin. Obojživelníci a plazi jsou skupinami, u kterých je nově navrženo celoplošné mapování, které si klade za cíl zásadně aktualizovat znalosti o těchto druzích. Poslední takto rozsáhlé sledování proběhlo při vytváření atlasů rozšíření v 90-tých letech. Jelikož naše znalosti o recentním rozšíření obojživelníků a plazů jsou pouze částečné, může při porovnávání aktuálních dat s údaji z těchto atlasů vznikat dojem, že většina druhů obojživelníků a plazů z našeho území již vymizela. Na otázku, do jaké míry je tato domněnka pravdivá, by nám mělo odpovědět právě celoplošné mapování.
Snahou podrobného mapování je faunistickým záznamem potvrdit recentní výskyt „očekávaných druhů“ v každé čtvrtině všech polí síťového mapování. Prioritně je mapování založeno na vyhledávání lokalit, které jednotlivé druhy obojživelníků a plazů využívají k rozmnožování, ale jako plnohodnotné jsou hodnoceny i náhodné nálezy. Při mapování obojživelníků jsou především používány metody založené na vizuálním sledování a metody založené na odposlechu hlasových projevů samců. V menší míře jsou využívány i metody vyžadující odchyt jedinců. Při mapování plazů je metodika založena především na pozorování a sčítání jedinců, například v rámci liniové obchůzky. Za plnohodnotný záznam jsou považovány i nálezy svleček hadů.
V roce 2008, 2009 a 2010 bylo mapováno 438 polí síťového mapování pro obojživelníky (66% území ČR) a 351 polí pro plazy (53% území ČR). Bylo získáno cca 27 500 dat o výskytu obojživelníků a přibližně 7 800 dat o výskytu plazů. Mezi prvními výsledky se objevuje také množství nově obsazených polí. Spíše než o šíření jednotlivých druhů na nová území tyto data vypovídají o nedostatečnosti našich znalostí recentního rozšíření jednotlivých druhů.
Ti, kteří nemají přímo zájem o systematický mapovací průzkum, ale rádi by se podělili o svá "náhodná" data z terénu, se mohou do mapování zapojit prostřednictvím stránek www.biolib.cz
Chytridiomykóza - při mapování můžete také pomoci při systematickém sledování tohoto onemocnění. Více na http://chytrid.herp.cz/
!!!V rámci mapování pátráme i po výskytu želvy bahenní (Emys orbicularis) a želvy nádherné (Trachemys scripta)!!! Více informací ZDE, ZDE a ZDE
Systém mapování je dostupný ZDE.
Mapa volných polí síťového mapování mapovaných v roce 2011 ZDE.
Metodika mapování je dostupná ZDE.
|
|