O biotopu
DomůPřírodní stanoviště1340

Slaniska (T7)

Struktura složení

Louky, pastviny a ruderální trávníky slaných půd. Porosty mohou být otevřené i uzavřené, s travinnou nebo bylinnou dominantou, mechové patro zpravidla chybí. Škála druhů sahá od obligátních halofytů po druhy bez specifické vazby na slané půdy, pouze se zvýšenou odolností proti zasolení. Druhy slaných půd (např. Aster tripolium subsp. pannonicus, Carex secalina, Glaux maritima, Juncus gerardii, Lotus glaber, Melilotus macrorrhiza, Plantago maritima subsp. ciliata, Puccinellia distans a Scorzonera parviflora) se v porostech kombinují s druhy mezofilních trávníků a luk (Centaurea jacea, Cirsium canum, Deschampsia cespitosa, Festuca arundinacea, F. pratensis, Silaum silaus aj.), druhy těžších a střídavě vlhkých půd (Carex distans, C. flacca, C. tomentosa, Ononis spinosa, Tetragonolobus maritimus) a četnými druhy ruderálními (např. Agrostis gigantea, A. stolonifera, Carex hirta, Elytrigia repens, Potentilla anserina, Ranunculus repens, Trifolium fragiferum). Naše slaniska bývají v terénu poměrně nenápadná, zdánlivě degradovaná ruderalizací a snadno zaměnitelná s běžnou luční nebo ruderální vegetací.

Ekologie

Slané půdy jsou těžké, zásadité, bohaté ionty lehce rozpustných solí (K+, Na+, Ca2+, Mg2+, Cl–, SO42–, CO3– a NO3–), v zimě a na jaře zamokřené a po zbytek roku zpravidla vyschlé. Vysoká koncentrace solí působí na mnoho organismů toxicky narušováním osmotické rovnováhy v buňkách. Podobný efekt může mít i jednostranné přezásobení uhličitanem vápenatým nebo nitráty. Slaniska vznikají (a) v okolí minerálních pramenů, (b) v mokřadech sušších oblastí, kde výpar převyšuje zasakování, takže ionty solí vzlínající v půdním profilu se hromadí při povrchu (např. v okolí běžných pramenů, na úpatí slínitých bílých strání, v periodicky podmáčených nivách menších toků a v bezodtokých terénních sníženinách), a (c) na ruderalizovaných místech, zejména kolem návesních rybníčků a v okolí solených vozovek. V minulosti byly tyto porosty využívány nejčastěji jako chudé pastviny pro drůbež, případně ovce, kozy, koně nebo hovězí dobytek. Nad přirozenými lokalitami dnes daleko převažují lokality antropogenní, většinou ruderálního charakteru.

Ohrožení

Změny vodního režimu, úplná ruderalizace, přirozená sukcese.

Ochrana

Pastva drůbeže, ovcí, koz nebo hovězího dobytka, kosení, mechanické narušování, udržování vhodného vodního režimu.

Rozšíření v ČR

Vzácně v nejzápadnějších Čechách (Soos, Slavkovský les), hojněji v nížině od Mostecka po Neratovicko a na jižní Moravě v okolí Mikulova (u rybníka Nesytu a obcí Novosedly a Dobré Pole). Fragmentární porosty se vyskytují vzácně v úvalovitých údolích Trkmanky, dolní Litavy a Svratky jižně od Brna a u Radějova v Bílých Karpatech. Někdejší velkoplošné rozšíření slanisk jihovýchodně od Brna, kde byla i slaná jezera u Měnína, Čejče a Kobylí, a v povodí Srpiny na Mostecku bylo zásadně omezeno už v 19. a začátkem 20. století.

Variabilita

Slaniska na jižní Moravě s fytogeografickými návaznostmi na kontinentální slaniska panonské oblasti mají bohatší zastoupení halofytů. Obligátní halofyty se zde vyskytují hlavně na místech více ovlivněných podzemní vodou, např. v rýhách vyhrnutých na slanisku u Nesytu, zatímco na sušších místech rostou trávníky s vyšším podílem lučních a ruderálních druhů. Lokality v teplé oblasti Čech jsou floristicky méně výrazné a podobají se vnitrozemským slaniskům oceanické západní Evropy. V chladnější oblasti západních Čech tvoří slaniska vegetační komplex s rašeliništi.

Převodní vztahy

Natura 2000. - 1340 * Inland salt meadows – prioritní stanoviště

Smaragd. - 15.4 Suboceanic inland salt meadows

CORINE. - 15.4 Continental salt meadows

Pal. Hab. - 15.4 Suboceanic inland salt meadows

EUNIS. - B4.1 Sub-oceanic inland salt marshes

Fytocenologie. - Svaz Scorzonero-Juncion gerardii (Wendelberger 1943) Vicherek 1973: Junco gerardii-Scorzoneretum parviflorae (Wenzl 1934) Wendelberger 1943. – Svaz Puccinellion limosae Soó 1933 corr. Wendelberger 1943: Puccinellietum limosae Soó 1936. – Svaz Agropyro-Rumicion crispi Nordhagen 1940, podsvaz Loto-Trifolienion Westhoff et van Leeuwen ex Vicherek 1973 (viz také T1.10): Loto-Potentilletum anserinae Vicherek 1973, Agrostio-Caricetum secalinae Vicherek 1973, Blysmo-Juncetum compressi Tüxen 1950, Agrostio-Caricetum distantis (Rapaics 1927) Soó 1939, Meliloto-Caricetum otrubae Vicherek 1973

Fyziotyp. - MT Hygrofilní až mezofilní louky a pastviny, slaniska

Druhová kombinace

Agrostis giganteapsineček velikýDm
A. stoloniferapsineček výběžkatýDm
Aster tripolium subsp. pannonicushvězdnice slanistá panonskáDg
Atriplex prostrata subsp. latifolialebeda hrálovitá širokolistáDg
Blysmus compressusskřípinka smáčknutá
Bolboschoenus maritimuskamyšník přímořský
Bupleurum tenuissimumprorostlík nejtenčíDg
Carex distansostřice oddálenáDg Dm
C. flaccaostřice chabá
C. hirtaostřice srstnatá
C. otrubaeostřice OtrubovaDg
C. secalinaostřice žitnáDg
C. tomentosaostřice plstnatá
Centaurea jaceachrpa luční
Centaurium pulchellumzeměžluč spaniláDg
Chenopodium glaucummerlík sivý
Cirsium canumpcháč šedý
Deschampsia cespitosametlice trsnatáDm
Elytrigia repenspýr plazivýDm
Festuca arundinaceakostřava rákosovitáDg Dm
F. pratensiskostřava lučníDm
Glaux maritimasivěnka přímořskáDg
Inula britannicaoman britský
Juncus compressussítina smáčknutá
J. gerardiisítina GerardovaDg Dm
Lotus glaberštírovník tenkolistýDg
Melilotus macrorrhizakomonice zubatáDg
Odontites vernus subsp. serotinuszdravínek jarní pozdní
Ononis spinosajehlice trnitá
Plantago maritima subsp. ciliatajitrocel přímořský brvitýDg
Potentilla anserinamochna husíDm
Puccinellia distanszblochanec oddálenýDg
Pulegium vulgarepolej obecná
Pulicaria dysentericablešník úplavičnýDg
P. vulgarisblešník obecnýDg
Ranunculus repenspryskyřník plazivý
Scorzonera parviflorahadí mord maloúbornýDg
Scutellaria hastifoliašišák hrálovitý
Spergularia maritimakuřinka obroubenáDg
S. salinakuřinka solnáDg
Silaum silauskoromáč olešníkový
Taraxacum bessarabicumpampeliška besarabskáDg
Tetragonolobus maritimusledenec přímořskýDg
Trifolium fragiferumjetel jahodnatýDg Dm

Literatura

Vicherek 1973, Grulich 1987, Toman 1988b, Danihelka & Hanušová 1995, Chocholoušková & Vaněčková 1998.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.