O biotopu
DomůPřírodní stanoviště9110

Acidofilní bučiny (L5.4)

Struktura složení

Listnaté nebo smíšené lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a příměsí dalších listnáčů javoru klenu (Acer pseudoplatanus), dubu zimního (Quercus petraea s. lat.), d. letního (Q. robur), lípy srdčité (Tilia cordata) aj. nebo jehličnanů jedle bělokoré (Abies alba) a smrku ztepilého (Picea abies). Keřové patro většinou chybí nebo má malou pokryvnost, pokud je vyvinuto, zmlazují se v něm dřeviny stromového patra. Bylinné patro bývá druhově dosti chudé a zpravidla nepřesahuje 50 % pokryvnosti, v tzv. nahých bučinách může i chybět. Převládají v něm běžné acidofilní lesní druhy - metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bika bělavá pravá (Luzula luzuloides subsp. luzuloides) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a pravidelně se vyskytují druhy vázané na bučiny bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) aj. Ve vyšších nadmořských výškách dominuje nejčastěji třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a vyskytují se další horské druhy žebrovice různolistá (Blechnum spicant), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), podbělice alpská (Homogyne alpina), plavuň jedlová (Huperzia selago), bika lesní (Luzula sylvatica), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) aj. V acidofilních bučinách Ostravské pánve se častěji vyskytuje olše lepkavá (Alnus glutinosa) a v podrostu převládají ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), netýkavka nedutklivá (Impatiens noli-tangere) a šťavel kyselý (Oxalis acetosella). Mechorosty (např. Dicranum scoparium a Polytrichum spp.) rostou v menších polštářích hlavně na kamenech a padlých kmenech.

Ekologie

Mírné i strmější svahy s minerálně chudými půdami na kyselých silikátových horninách krystalinika, hlavně na žulách, rulách, svorech a fylitech, dále na proterozoických a paleozoických břidlicích, křemencích, buližnících, slepencích, paleoryolitech, znělcích a pískovcích. Na minerálně bohatších horninách rostou acidofilní bučiny na exponovaných svazích a hřbetech ochuzených o živiny. Mineralizace opadu a koloběh živin jsou pomalé. Acidofilní bučiny se vyskytují v nadmořských výškách 450–1200 m a výjimečně sestupují na severních svazích a ve stinných roklích i do nižších poloh (např. v Labských pískovcích). V Ostravské pánvi však rostou na kyselých pseudoglejích již od 200 m n. m.

Ohrožení

Převod na jehličnaté kultury, přezvěření, ruderalizace.

Ochrana

Udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení.

Rozšíření v ČR

Hojně v suprakolinních až montánních polohách Českého masivu, hlavně v Českém a Slavkovském lese, na Šumavě, v Krušných, Lužických a Jizerských horách, Krkonoších a Podkrkonoší, Orlických horách, na Křivoklátsku, Voticku, v Železných horách, na Českomoravské vrchovině, v Hrubém Jeseníku, Rychlebských horách, Ostravské pánvi a vzácně i jinde. V moravských Karpatech jsou vzhledem k charakteru geologického podloží rozšířeny spíše květnaté bučiny, menší oblasti výskytu acidofilních bučin jsou v Moravskoslezských Beskydech.

Variabilita

Podle nadmořské výšky a zastoupení montánních druhů se rozlišují podhorské acidofilní bučiny s bikou hajní pravou (Luzula luzuloides subsp. luzuloides) a horské acidofilní bučiny s třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa). Na severní Moravě, zvláště v Beskydech, se v horských acidofilních bučinách vyskytuje hojněji třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), která je častá i v acidofilních bučinách na vrcholech severočeských vulkanických kopců. Na kamenitých půdách a sutích silikátových hornin rostou druhově chudé acidofilní bučiny s vysokou pokryvností kapradin. Na pseudoglejích v Ostravské pánvi mají acidofilní bučiny výraznou příměs dubu letního (Quercus robur), případně i olše lepkavé (Alnus glutinosa), a v jejich bylinném patře převládá ostřice třeslicovitá (Carex brizoides).

Převodní vztahy

Natura 2000. - 9110 Luzulo-Fagetum beech forest

Smaragd. - 41.1 Beech forests (viz také L5.1, L5.2 a L5.3)

CORINE. - 41.11 Central European acidophilous beech forests with woodrush

Pal. Hab. - 41.11 Medio-European acidophilous beech forests

EUNIS. - G1.7/41.11 Medio-European acidophilous beech forests

Fytocenologie. - Svaz Luzulo-Fagion Lohmeyer et Tüxen in Tüxen 1954: Luzulo-Fagetum Meusel 1937, Calamagrostio villosae-Fagetum Mikyška 1972, Calamagrostio arundinaceae-Fagetum Sýkora 1972, Dryopterido dilatatae-Fagetum Kučera et Jirásek 1994, Luzulo pilosae-Abietetum Mráz 1957, Deschampsio flexuosae-Abietetum Husová 1968. – Svaz Alnion incanae Pawłowski et al. 1928, podsvaz Alnenion glutinoso-incanae Oberdorfer 1953 (viz také L2.1 a L2.2): Carici-Quercetum Neuhäusl in Mikyška et al. 1968

Potenciální vegetace. - 24 Biková bučina, 25 Smrková bučina, 26 Podmáčená dubová bučina s ostřicí třeslicovitou, 27 Metlicová jedlina

Fyziotyp. - BU Jedliny a bučiny

Lesnická typologie. - 0N Smrkový bor a borová smrčina, 3Z Zakrslá dubová bučina (kromě 3Z8), 3Y Skeletová dubová bučina, 3N Kamenitá kyselá dubová bučina, 3M Chudá dubová bučina, 3I Uléhavá kyselá dubová bučina, 3K Kyselá dubová bučina, 3S8 Svěží dubová bučina ochuzená, 3O Jedlodubová bučina (3O6 – šťavelová, 3O7 – ostřicová, 3O8 – s metlicí trsnatou), 4Z Zakrslá bučina (kromě 4Z8), 4Y Skeletová bučina, 4N Kamenitá kyselá bučina, 4M Chudá bučina, 4I Uléhavá kyselá bučina, 4K Kyselá bučina, 4S5 Svěží bučina ochuzená, 4O Svěží dubová jedlina (viz také L5.1), 4P Kyselá dubová jedlina, 4Q Chudá dubová jedlina, 4G Podmáčená dubová jedlina, 5Z Zakrslá jedlová bučina (kromě 5Z8), 5Y Skeletová jedlová bučina, 5N Kamenitá kyselá jedlová bučina, 5M Chudá jedlová bučina, 5I Uléhavá kyselá jedlová bučina, 5K Kyselá jedlová bučina, 5S6 Svěží jedlová bučina ochuzená, 5O Svěží (buková) jedlina (1 – šťavelová, 2 – ostřicová), 5P Kyselá jedlina, 5Q Chudá jedlina, 5T Podmáčená chudá jedlina, 5G Podmáčená jedlina, 6Z Zakrslá smrková bučina (kromě 6Z8 na čedičích, PLO 4, 5, 18, 19 a 21), 6Y Skeletová smrková bučina, 6N Kamenitá kyselá smrková bučina, 6M Chudá smrková bučina, 6I Uléhavá kyselá smrková bučina, 6K Kyselá smrková bučina, 6S4 Svěží smrková bučina ochuzená, 6O Svěží smrková jedlina, 6P Kyselá smrková jedlina, 6Q Chudá smrková jedlina

Geobiocenologie. - 3 A 3 Fageta quercina (dubobučiny), 3 AB 3 Querci-fageta (dubové bučiny), 3 AB–B 1–2 Querci-fageta humilia (zakrslé dubové bučiny) (viz také L5.1), 3–4 AB–B 3 Fageta paupera inf. et sup. (holé bučiny n. a v. st.) (viz také L5.1), 4 A 3 Fageta quercino-abietina (dubo-jedlové bučiny), 4 AB 3 Fageta abietino-quercina (jedlo-dubové bučiny) (viz také K3), 4 AB–B 1–2 Fageta humilia (zakrslé bučiny) (viz také L5.1) (3)4 AB–B (3)4 Abieti-querceta roboris fagi (buko-jedlové doubravy) (viz také L5.1), 5 A 3 Fageta piceoso-abietina (smrko-jedlové bučiny), 5 AB 3 Abieti-fageta (jedlové bučiny), 5 A–AB 1–2 Abieti-fageta humilia (zakrslé jedlové bučiny), 5 AB–B 3(4) Fagi-abieta (bukové jedliny) (viz také L5.1), 6 A 3 Fageta abietino-piceosa (jedlo-smrkové bučiny), 6 AB 3 Abieti-fageta piceae (smrkové jedlové bučiny), 6 A–AB 2v Abieti-fageta piceae humilia (zakrslé smrkové jedlové bučiny), 6 AB–B 3(4) Fagi-abieta piceae (smrko-bukové jedliny) (viz také L5.1)

Druhová kombinace


Stromové a keřové patro

Abies albajedle bělokorá
Acer pseudoplatanusjavor klen
Fagus sylvaticabuk lesníDg Dm
Picea abiessmrk ztepilý

Bylinné patro

Athyrium filix-feminapapratka samičí
Avenella flexuosametlička křivolakáDg Dm
Calamagrostis arundinaceatřtina rákosovitáDg Dm
C. villosatřtina chloupkatáDg Dm
Carex brizoidesostřice třeslicovitáDg Dm
Dryopteris dilatatakapraď rozložená Dm
D. filix-maskapraď samec
Gymnocarpium dryopterisbukovník kapraďovitý
Hieracium murorumjestřábník zední
Luzula luzuloides subsp. luzuloidesbika hajní praváDg Dm
Maianthemum bifoliumpstroček dvoulistý
Melampyrum pratensečernýš luční
Oxalis acetosellašťavel kyselý
Poa nemoralislipnice hajní
Polygonatum verticillatumkokořík přeslenitý
Prenanthes purpureavěsenka nachová
Senecio ovatus s. lat.starček vejčitý
Vaccinium myrtillusborůvkaDg Dm
Veronica officinalisrozrazil lékařský

Literatura

Husová & Moravec in Moravec et al. 1982, Moravec et al. in Neuhäuslová et al. 1998, Moravec & Husová in Moravec et al. 2000.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.