O biotopu
DomůPřírodní stanoviště9130

Květnaté bučiny (L5.1)

Struktura složení

Listnaté lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a někdy s příměsí dalších listnáčů, např. javor mleč (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub zimní (Quercus petraea s. lat.), lípa srdčitá (Tilia cordata), l. velkolistá (T. platyphyllos) a jilm drsný (Ulmus glabra), ve vyšších nadmořských výškách také jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). V keřovém patře rostou kromě zmlazujících dřevin stromového patra také líska obecná (Corylus avellana), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), zimolez černý (Lonicera nigra), z. obecný (L. xylosteum), bez červený (Sambucus racemosa), jeřáb ptačí pravý (Sorbus aucuparia subsp. aucuparia) aj. Pokryvnost bylinného patra se zpravidla pohybuje mezi 30–60 %, ale může být i nižší. Běžně se v něm vyskytují mezofilní druhy listnatých lesů samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svéřep Benekenův (Bromus benekenii), ostřice chlupatá (Carex pilosa), kyčelnice cibulkolistá (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kostřava lesní (Festuca altissima), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum s. lat.), mařinka vonná (Galium odoratum), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), starček vejčitý (Senecio ovatus), violka lesní (Viola reichenbachiana). Mechorosty rostou spíše na padlých kmenech a kamenech.

Ekologie

Květnaté bučiny se vyskytují na eutrofních, obvykle kambizemních půdách s rychlou mineralizací humusu, na různých druzích hornin. Na horninách minerálně chudých nebo na vápencích se vyskytují pouze na plošinách nebo mírných svazích, kde je vyvinuta hlubší půda. V nižších a středních nadmořských výškách osídlují chladnější rokle a severní svahy, v submontánním a montánním stupni přecházejí na plošiny a svahy všech orientací. Jen výjimečně rostou v nadmořské výšce nad 1000 m.

Ohrožení

Převod na jehličnaté kultury, přezvěření, ruderalizace.

Ochrana

Udržování nízkých stavů zvěře, ochrana přirozeného zmlazení.

Rozšíření v ČR

Hlavní oblastí výskytu jsou okrajová pohoří Českého masivu, Českomoravská vrchovina a pohoří moravských Karpat. Méně často se vyskytují rovněž ve vyšších pahorkatinách a hornatinách ve vnitrozemí, např. v Doupovských horách, na Křivoklátsku, ve středním Posázaví, Železných horách a Českomoravském mezihoří, na Drahanské vrchovině a ve Chřibech.

Variabilita

Rozlišujeme montánní bučiny s přirozenou příměsí smrku a submontánní bučiny, v nichž smrk přirozeně chybí. Přirozené zastoupení jedle je dosti proměnlivé, ve většině porostů však je v současné době silně redukováno. U některých květnatých bučin se v podrostu vyskytují výrazné dominanty. V submontánních bučinách na svazích vulkanických kup a náhorních plošinách v severních Čechách a na severní a střední Moravě je to hlavně strdivka jednokvětá (Melica uniflora), v karpatských submontánních bučinách ostřice chlupatá (Carex pilosa) a na eutrofních sutích kostřava lesní (Festuca altissima).

Převodní vztahy

Natura 2000. - 9130 Asperulo-Fagetum beech forests

Smaragd. - 41.1 Beech forests (viz také L5.2, L5.3 a L5.4)

CORINE. - 41.13 Neutrophilous beech forests

Pal. Hab. - 41.13 Medio-European neutrophile beech forests

EUNIS. - G1.7/P-41.13 Medio-European neutrophile beech forests

Fytocenologie. - Svaz Fagion Luquet 1926, podsvaz Eu-Fagenion Oberdorfer 1957: Tilio platyphylli-Fagetum Klika 1939, Tilio cordatae-Fagetum Mráz 1960, Melico-Fagetum Seibert 1954, Carici pilosae-Fagetum Oberdorfer 1957, Dentario enneaphylli-Fagetum Oberdorfer ex W. et A. Matuszkiewicz 1960, Dentario glandulosae-Fagetum Matuszkiewicz ex Guzikowa et Kornaś 1969, Violo reichenbachianae-Fagetum Moravec 1979, Festuco altissimae-Fagetum Schlüter in Grüneberg et Schlüter 1957, – podsvaz Galio-Abietenion Oberdorfer 1962: Carici remotae-Abietetum Husová 1998, Saniculo europeae-Abietetum Husová (1968) 1998

Potenciální vegetace. - 14 Lipová bučina s lípou velkolistou, 15 Lipová bučina s lípou srdčitou, 16 Strdivková bučina, 17 Ostřicová bučina, 18 Bučina s kyčelnicí devítilistou, 19 Bučina s kyčelnicí žláznatou, 20 Kostřavová bučina, 21 Violková bučina, 23 Žindavová jedlina

Fyziotyp. - BU Jedliny a bučiny

Lesnická typologie. - 3X Dřínová bučina (na čedičích, PLO 4), 3Z8 Zakrslá dubová bučina lipnicová, 3F Svahová dubová bučina (viz také L3.2), 3A Lipodubová bučina (kromě 3A9), 3C Vysýchavá dubová bučina (kromě 3C4) (viz také L3.2), 3S Svěží dubová bučina (kromě 3S8) (viz také L3.2), 3H Hlinitá dubová bučina (viz také L3.2), 3B Bohatá dubová bučina, 3D Obohacená dubová bučina (viz také L3.2), 3V Vlhká dubová bučina, 3O Jedlodubová bučina (kromě 3O6, 3O7 a 3O8), 4Z8 Zakrslá bučina lipnicová, 4F Svahová bučina, 4A Lipová bučina (kromě 4A9), 4C Vysýchavá bučina (kromě 4C1), 4S Svěží bučina (kromě 4S5), 4H Hlinitá bučina, 4B Bohatá bučina, 4D Obohacená bučina, 4V Vlhká bučina, 4O Svěží dubová jedlina (viz také L5.4), 5Z8 Zakrslá jedlová bučina živná, 5F Svahová jedlová bučina, 5A Klenová bučina, 5C Vysýchavá jedlová bučina, 5S Svěží jedlová bučina (kromě 5S6), 5H Hlinitá jedlová bučina, 5B Bohatá jedlová bučina, 5D Obohacená jedlová bučina, 5V Vlhká jedlová bučina, 5O Svěží (buková) jedlina (kromě 5O1 a 5O2), 6Z8 Zakrslá smrková bučina živná (na čedičích, PLO 4, 5, 18, 19 a 21), 6F Svahová smrková bučina, 6S Svěží smrková bučina (kromě 6S4), 6H Hlinitá smrková bučina, 6B Bohatá smrková bučina, 6D Obohacená smrková bučina, 6V Vlhká smrková bučina (viz také L5.2)

Geobiocenologie. - 3 B 3 Querci-fageta typica (typické dubové bučiny) (viz také K3, L3.1 a L3.3), 3 BC 3 Querci-fageta aceris (javoro-dubové bučiny) (viz také K3 a L3.1), 3 AB–B 1–2 Querci-fageta humilia (zakrslé dubové bučiny) (viz také L5.4), 3–4 (AB)B(BC) 3 Fageta paupera inf. et sup. (holé bučiny n. a v. st.) (viz také L5.4), 4 B 3 Fageta typica (typické bučiny) (viz také K3), 4 BC 3 Fageta aceris (javorové bučiny) (viz také K3), 4 AB–B 1–2 Fageta humilia (zakrslé bučiny) (viz také L5.4) (3)4 (AB)B–BC(BD) (3)4 Abieti-querceta roboris fagi (buko-jedlové doubravy) (viz také L5.4), 5 B 3 Abieti-fageta typica (typické jedlové bučiny), 5–6 BC 3 Abieti-fageta aceris inf. et sup. (javoro-jedlové bučiny n. a v. st.), 5 AB–B(BC) 3(4) Fagi-abieta (bukové jedliny) (viz také L5.4), 5–6 BC–C 4(5) Aceri-fageta fraxini inf. et sup. (jasano-javorové bučiny n. a v. st.), 6 B 3 Abieti-fageta piceae typica (typické smrko-jedlové bučiny), 6 AB–B 3(4) Fagi-abieta piceae (smrko-bukové jedliny) (viz také L5.4)

Druhová kombinace


Stromové a keřové patro

Abies albajedle bělokoráDg
Acer platanoidesjavor mléč
A. pseudoplatanusjavor klen
Carpinus betulushabr obecný
Corylus avellanalíska obecná
Daphne mezereumlýkovec jedovatý
Fagus sylvaticabuk lesníDg Dm
Fraxinus excelsiorjasan ztepilý
Lonicera nigrazimolez černý
L. xylosteumzimolez pýřitý
Picea abiessmrk ztepilý
Quercus petraea s. lat.dub zimní
Tilia cordatalípa srdčitá
T. platyphylloslípa velkolistá
Ulmus glabrajilm drsný

Bylinné patro

Actaea spicatasamorostlík klasnatýDg
Bromus benekeniisveřep Benekenův
Carex pilosaostřice chlupatáDm
Dentaria bulbiferakyčelnice cibulkonosnáDg
D. enneaphylloskyčelnice devítilistáDg
Dryopteris filix-maskapraď samec
Festuca altissimakostřava lesníDm
Galeobdolon luteum s. lat.pitulník žlutý
Galium odoratummařinka vonná
Gymnocarpium dryopterisbukovník kapraďovitý
Hordelymus europaeusječmenka evropskáDg
Impatiens noli-tangerenetýkavka nedůtklivá
Melica nutansstrdivka nicí
M. uniflorastrdivka jednokvětáDm
Mercurialis perennisbažanka vytrvalá
Milium effusumpšeníčko rozkladité
Mycelis muralismléčka zední
Paris quadrifoliavraní oko čtyřlisté
Poa nemoralislipnice hajní
Polygonatum verticillatumkokořík přeslenitýDg
Prenanthes purpureavěsenka nachováDg
Pulmonaria officinalis s. lat.plicník lékařský
Scrophularia nodosakrtičník hlíznatýDg
Senecio ovatusstarček vejčitý
Viola reichenbachianaviolka lesníDg

Literatura

Moravec 1977, Moravec in Moravec et al. 1982, Husová in Neuhäuslová et al. 1998, Moravec in Neuhäuslová et al. 1998, Moravec & Husová in Moravec et al. 2000.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.