O biotopu
DomůPřírodní stanoviště9410

Horské třtinové smrčiny (L9.1)

Struktura složení

Různověké smrčiny s několika stromovými patry. Korunový zápoj dosahuje často až 90 %, rozvolněnější je však na výchozech hornin, kde má smrk nižší vitalitu a zakmenění. Ve stromovém a keřovém patře se kromě smrku mohou uplatňovat i listnáče javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica) a zejména jeřáb ptačí pravý (Sorbus aucuparia subsp. aucuparia). Bylinné patro je zastíněné, takže jeho pokryvnost může silně kolísat. Dominantními druhy třtinových smrčin jsou metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Dále se vyskytují plavuň jedlová (Huperzia selago) a plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) a různé montánní druhy, např. žebrovice různolistá (Blechnum spicant), podbělice alpská (Homogyne alpina), bika lesní (Luzula sylvatica), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius) a sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Mechové patro je dobře vyvinuto a dosahuje pokryvnosti až 90 %.

Ekologie

Třtinové smrčiny rostou na svazích a vrcholech kopců v supramontánním stupni v nadmořské výšce (950–)1100–1350 m. Tvoří horní hranici lesa, v jejíž blízkosti jsou porosty následkem extrémních klimatických poměrů a případně i pastvy rozvolněnější. Půdy jsou kamenité podzoly na minerálně chudých silikátových horninách. Na skalních výchozech a vrcholech kopců se mohou třtinové smrčiny maloplošně vyskytovat i v nižších nadmořských výškách, zde však bývá jejich charakter silně ovlivněn smrkovým hospodařením, takže většinou splývají s okolními kulturními smrčinami.

Ohrožení

Imise, kůrovcové kalamity.

Ochrana

Přirozená obnova s využitím autochtonních populací smrku, udržování různověkých porostů, likvidace ohnisek výskytu lýkožrouta smrkového, omezení fragmentace porostů.

Rozšíření v ČR

Montánní až supramontánní polohy Šumavy, Krušných hor, Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor, Králického Sněžníku, Rychlebských hor, Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd, vzácně v Novohradských horách, Českém lese, Brdech a Adršpašsko-Teplických skalách.

Variabilita

Kromě převládajícího typu smrčin s třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) a brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus) se maloplošně vyskytují také druhově chudé porosty s kapradí rozloženou (Dryopteris dilatata) na svažitých kamenitých sutích.

Převodní vztahy

Natura 2000. - 9410 Acidophilous spruce forests (Vaccinio-Piceetea) (viz také L9.2 a L9.3)

Smaragd. - 42.23 Hercynian subalpine spruce forests (viz také L9.2 a L9.3)

CORINE. - 42.23 Subalpine Hercynian forests

Pal. Hab. - 42.23 Hercynian subalpine spruce forests

EUNIS. - G3.2/P-42.23 Hercynian subalpine spruce forests

Fytocenologie. - Svaz Piceion excelsae Pawłowski et al. 1928 (viz také L9.2): Calamagrostio villosae-Piceetum Hartmann in Hartmann et Jahn 1967, Anastrepto-Piceetum Stöcker 1967, Dryopterido dilatatae-Piceetum (Sýkora 1971) Sofron 1981

Potenciální vegetace. - 43 Třtinová smrčina

Fyziotyp. - SM Smrčiny

Lesnická typologie. - 7Z Zakrslá buková smrčina, 7Y Skeletová buková smrčina, 7N Kamenitá kyselá buková smrčina, 7M Chudá buková smrčina, 7K Kyselá buková smrčina, 7S Svěží buková smrčina (viz také L9.3), 8Z Zakrslá smrčina, 8Y Skeletová smrčina, 8N Kamenitá kyselá smrčina, 8M Chudá smrčina, 8K Kyselá smrčina, 9K Klečová smrčina

Geobiocenologie. - 7 A–AB 3 Sorbi-piceeta (jeřábové smrčiny), 7 A–AB 2v Sorbi-piceeta humilia (zakrslé jeřábové smrčiny)

Druhová kombinace


Stromové a keřové patro

Picea abiessmrk ztepilýDg Dm
Sorbus aucuparia subsp. aucupariajeřáb ptačí pravýDg

Bylinné patro

Avenella flexuosametlička křivolakáDm
Blechnum spicantžebrovice různolistáDg
Calamagrostis villosatřtina chloupkatáDm
Dryopteris dilatatakapraď rozloženáDm
Homogyne alpinapodbělice alpskáDg
Huperzia selagovranec jedlový
Luzula sylvaticabika lesníDg
Lycopodium annotinumplavuň pučivá
Oxalis acetosellašťavel kyselýDm
Senecio hercynicusstarček hercynský
Soldanella montanadřípatka horská
Streptopus amplexifoliusčípek objímavýDg
Trientalis europaeasedmikvítek evropskýDg
Vaccinium myrtillusborůvkaDm
V. vitis-idaeabrusinka

Mechorosty

Dicranum scopariumdvouhrotec chvostnatýDm
Hypnum cupressiformerokyt cypřišovýDm
Polytrichum formosumploník ztenčenýDm
Sphagnum capillifoliumrašeliník ostrolistý
S. girgensohniirašeliník Girgensohnův

Literatura

Sofron 1981, Jirásek 1996a, Jirásek in Neuhäuslová et al. 1998.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.