O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

orel mořský (Haliaeetus albicilla)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

orel mořský (Haliaeetus albicilla)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

kriticky ohrožený (C1)

Červený seznam IUCN

kriticky ohrožený (C1)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

příloha I, AEWA

Bernská úmluva

příloha II

CITES

příloha I

Ekologie a biologie

Velký dravec s klínovitým ocasem, který je u dospělých bílý. Obývá rybničnaté oblasti, mořské pobřeží, okolí velkých jezer a řek. Hnízda si staví na vysokých stromech. Živí se rybami, vodními ptáky a uhynulými živočichy.

Celkové rozšíření

Hnízdí od Islandu, Norska, Švédska, severního Německa, Polska až do zemí v Podunají. Chybí ve Francii, na Pyrenejském a Apeninském poloostrově a na Britských ostrovech s výjimkou ostrovů severního Skotska. V zemích střední a východní Evropy byl v posledních desetiletích pozorován pozitivní trend. V jižní Evropě hnízdí již jen velmi vzácně, zvýšení početnosti nebylo pozorováno.

Rozšíření v ČR

V České republice je pravidelně zimující i hnízdící na Třeboňsku, Českobudějovicku, Českolipsku a Jižní Moravě. Populace orlů mořských byla v minulosti podpořena na Třeboňsku vypouštěním ptáků ze zajetí. První hnízdění bylo prokázáno v roce 1984, rodičovský pár byli ptáci vypuštění ze zajetí. Pokus byl neúspěšný, mláďata byla vyvedena až v roce 1988. Na Českobudějovicku hnízdí od roku 1990. V současné době je velikost hnízdní populace odhadnuta na 55 párů, zimující populace čítá téměř 200 jedinců.

Ohrožení

Značný početní nárůst hnízdících párů orlů mořských v ČR je v souladu s trendem i v dalších státech střední Evropy (Polsko, Maďarsko, Slovensko, donedávna Německo). Hnízdní úspěšnost např. jihomoravské populace je ovšem zcela mizivá. Častou příčinou hnízdních ztrát bývá vyrušování, a to jak lesním provozem, tak i ornitology, fotografy nebo zvědavci. Vážným problémem také zůstává přetrvávající přímé pronásledování orlů mořských jak formou zástřelů, tak i otrav karbofuranem. Další ohrožení představují nezabezpečené linky vysokého napětí i plány na výstavbu větrných elektráren v lokalitách pravidelného výskytu orlů mořských.

Péče o druh

I když se již přípravky s obsahem karbofuranu (známé např. pod obchodním názvem FURADAN 350 F) nesmějí prodávat a používat k ochraně rostlin, jejich staré zásoby ještě vydrží několik let. Proto prioritou z hlediska ochrany orla mořského zůstává důsledné vyšetřování všech případů otrav karbofuranem a potrestání pachatelů, což se však dosud nedaří. Prevencí před neúmyslným zničením hnízda či rušením hnízdění při těžbě a dalších lesních pracích je včasné informování příslušných lesních zpráv a majitelů lesních pozemků o umístění hnízda. V ptačích oblastech, ve kterých je orel mořský předmětem ochrany, lze provádět mýtní a předmýtní těžby a mechanizované práce pěstební činnosti v lesních porostech v době od 1. 1. do 15. 7. v okolí hnízda ve vzdálenosti menší než 300 m jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Utajením hnízda se sníží nebezpečí rušení zvědavci, fotografy a ornitology. Doplňkovým opatřením na podporu úspěšného hnízdění je stabilizace hnízd, kterým hrozí zřícení.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.