Ohrožený
kriticky ohrožený (C1)
kriticky ohrožený (C1)
o ptácích (příloha I)
příloha II
příloha II
příloha II
Dravec dosahující téměř velikosti káně. Odlišuje se způsobem letu a postavením křídel. Samice je tmavě hnědá s žlutavou hlavou, samec má světlý ocas. Hnízdním prostředím jsou rákosiny, mokřadní vegetace, pole a louky. Stále častěji bývá hnízdo umístěno v poli s obilím nebo na lesních pasekách. Loví drobné savce a ptáky. Obsazuje většinu vhodných lokalit až do cca 700 m. n. m.
Široce rozšířený druh v nížinách Evropy a Asie. Chybí na severu Skandinávie a britských ostrovů. Větší část populace obývá východní a střední Evropu. Po přijetí opatření na ochranu druhu v 70. letech začala početnost narůstat v téměř polovině zemí. Mezi významné ohrožujcí faktory patří odvodňování, vysušování mokřadů a lov.
V České republice hnízdí od roku 1940. Tento druh má v ČR vzestupný trend početnosti. Je rozšířen na většině území republiky, méně jen v hraničních pohořích na jihozápadě a severozápadě. Velikost současné populace je odhadována na 1 300–1 700 párů.
Poklesy početnosti lokálních populací jsou v posledních letech patrné v některých tradičních níže položených hnízdních oblastech (Třeboňsko, Českobudějovicko, Karvinsko), populace středních poloh naopak místy posilují (Vysočina, Náchodsko). Hnízdní úspěšnost lokálních populací může negativně ovlivňovat především odbahňování rybníků spojené s úplnou likvidací litorálních porostů. V této souvislosti došlo např. v PO Třeboňsko k poklesu počtu hnízdících párů přibližně o 30 % za posledních 15 let. V ptačích oblastech, v nichž je moták pochop předmětem ochrany, by měly orgány ochrany přírody při odbahňování rybníků vyžadovat ponechání části zaplaveného litorálu bez zásahu. Ke ztrátám způsobených predací dochází na některých rybnících v důsledku kolísání vodní hladiny během hnízdění. V posledních letech moták pochop hnízdí i v terestrickém prostředí, např. v obilných polích. Zde je vyšší riziko ohrožení hnízdění při sklizni i predací. Přibližně od poloviny 80. let 20. století jsou hnízda na nezaplavovaných lokalitách ohrožována stále více prasetem divokým. Dalším ohrožujícím faktorem může být i nelegální odstřel a ničení hnízd pro předpokládané škody na drobné zvěři.
Účinnou ochranu hnízd při sklizni představuje ponechání dostatečně velkých nesklizených ostrůvků s hnízdy až do osamostatnění mláďat, v případě hrozby predace oplocení hnízd, podobně jako u motáka lužního. Přestože se populace motáka pochopa z hlediska početnosti dnes nachází v příznivém stavu, je jeho zařazení v Červeném seznamu mezi zranitelné druhy vzhledem ke zmíněným skutečnostem oprávněné.
Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.
![]() |
![]() |