O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

moták lužní (Circus pygargus)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

moták lužní (Circus pygargus)

Kategorie zákonné ochrany

Silně ohrožený

Červený seznam ČR

ohrožený (EN)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

příloha II

Bernská úmluva

příloha II

CITES

příloha II

Ekologie a biologie

Menší dravec, svrchu tmavě šedý, spodek těla je téměř bílý. Na okraji křídla má černou pásku. Hnízdní prostředí motáka lužního jsou paseky v lužních lesích, bažiny, vlhké louky a poslední době též obilná pole. Je tažný, zimuje v otevřené krajině rovníkové a jižní Afriky

Celkové rozšíření

Moták lužní je v Evropě rozšířen široce, avšak ostrůvkovitě. Jeho populace je poměrně malá, 35 000–65 000 párů, z nichž více než polovina (20 000–35 000 párů) připadá na Rusko. Početnější populace sídlí v Bělorusku (3 000–5 000 párů), Francii (3 000–5 100 párů) a ve Španělsku (2 500–10 000 párů). V období 1970–1990 početnost druhu značně narostla a tento trend pokračoval i v letech 1990–2000. Na území EU hnízdilo k roku 2000 9 400–21 000 párů, tj. cca 30 % evropské populace.

Rozšíření v ČR

V České republice moták lužní hnízdil dříve vzácně, v posledních letech však došlo k nárůstu početnosti, který je patrný zejména na Českomoravské vrchovině, Znojemsku, Opavsku a Olomoucku. Populace v průběhu 30 let narostla z několika málo párů na více než 100 párů.

Ohrožení

Jelikož většina párů motáka lužního hnízdí v ČR v zemědělských kulturách, jsou jejich hnízda ohrožena vysečením při sklizni pícnin a obilí a predací.

Péče o druh

Záchranná opatření spočívají v dohledávání hnízd v polních kulturách, ve spolupráci se zemědělci s cílem zajistit obsečení hnízd (ponechání 0,5 až 1 ha porostu v okolí hnízda) a v ochraně před predací, spočívající v umístění pachového odpuzovače (např. Invet, Naftalín) v blízkosti hnízda nebo v oplocení hnízda králičím pletivem (úhlopříčka oka 14 mm), které je zároveň ochranou před vysečením a predací. Možnou variantou je rovněž přenesení nevzletných mláďat do náhradního porostu v blízkém okolí. Největším problémem je ochrana hnízd v porostech vojtěšky, která se v sezóně seká 3–4x, poprvé již koncem V., tj. v období počátku hnízdění, takže pro dohledání hnízd je k dispozici jen krátké časové období.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.