O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

sokol stěhovavý (Falco peregrinus)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

sokol stěhovavý (Falco peregrinus)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

kriticky ohrožený (CR)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

příloha II

Bernská úmluva

příloha II

CITES

příloha I

Ekologie a biologie

Svrchu je zbarven tmavě šedě, hruď je světlá až bílá s příčným vlnkováním, které je u mladých ptáků podélně orientované. Po stranách zobáku je charakteristický tmavý vous. Zbarvení může být variabilní v důsledku vypouštění uměle odchovaných jedinců a ptáků ulétlých sokolníkům.

Sokol stěhovavý u nás hnízdí především v příhraničních pohořích, jen ojediněle též v nížinách a pahorkatinách. Většina hnízd je u nás umístěna na skalních stěnách pod převislými kameny, ve skalních výklencích, ve starých hnízdech krkavcovitých apod., ojediněle také na výškových budovách (Praha, Plzeň). Dříve byla známá též stromová hnízdění, obvykle v hnízdech jiných dravců či vran. Hnízda jednotlivých párů mohou být někdy i dosti blízko od sebe.

Celkové rozšíření

Sokol stěhovavý je rozšířen téměř na celém území Evropy, což představuje necelou čtvrtinu jeho celosvětového areálu. Evropská populace byla v publikaci Birds in Europe (BirdLife International, 2004) hodnocena jako poměrně malá (< 25 000 párů). V období 1970–1990 výrazně rostla, v letech 1990–2000 byl nárůst charakterizován jako mírný. Zatímco v prvním období byl druh hodnocen jako vzácný (Rare), ve druhém již jako zajištěný (Secure). Rovněž populace v EU, 7 500–9 000 párů, byla hodnocena jako zajištěná. Největší počty párů, shodně 1 400, hlásily Francie a Velká Británie. Od počátku 21. století počty sokolů v Evropě dále rostly.

Rozšíření v ČR

Sokol stěhovavý je v ČR hnízdícím, protahujícím i přezimujícím druhem. Po roce 1950 však jako hnízdící prakticky vymizel. První novodobé hnízdění bylo zaznamenáno koncem 80. let na Šumavě a po následujícím nepřetržitém, téměř dvacetiletém územním šíření druhu a zvyšování počtu hnízdících párů byla překročena hranice 30 párů. Sokoli hnízdí zejména v příhraničních pohořích se skalnatými partiemi. Jádrovou oblastí je PO Labské pískovce, kde hnízdí třetina celostátní populace.

Ohrožení

Sokol stěhovavý v ČR v minulosti hnízdil v počtu převyšujícím 50 párů. Po prudkém snížení stavů po roce 1950 a následném úplném vymizení začal znovu hnízdit od konce 80. let 20. století a od té doby jeho populace postupně narůstá.. Protože početnost je limitována dostatkem vhodných hnízdních příležitostí (skály, výškové budovy), nelze v ČR patrně, nedojde-li ke změně nároků na hnízdní prostředí, počítat s více než 60 páry.

Za hlavní ohrožující faktory lze považovat vyrušování (turistika, horolezectví, lesní práce atd.), úhyny na vedeních VN, přímé pronásledování (především na lezecky a turisticky atraktivních místech), nezákonné vykrádání hnízd, popř. výstavby větrných elektráren v blízkosti tradičních hnízdišť či lovišť.

Péče o druh

Ochrana by měla být založena především na intenzivním monitoringu, důsledné individuální ochraně jednotlivých hnízdišť před veškerými rušivými zásahy a osazení nejrizikovějších tras 22 kV elektrických vedení funkčními zábranami. Populace sokola stěhovavého v České republice je stále na vzestupu, proto je další vypouštění v zajetí odchovaných mláďat zbytečné, v případě metody mezidruhových adopcí i riskantní. Na růst české populace ostatně měly místní reintrodukce jen nepatrný vliv.

Velká pozornost byla sokolovi věnována v rámci celostátního „Záchranného programu“.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.