O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

tetřívek obecný (Tetrao tetrix )

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

tetřívek obecný (Tetrao tetrix)

Kategorie zákonné ochrany

Silně ohrožený

Červený seznam ČR

ohrožený (EN)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha III

CITES

Ekologie a biologie

Je velký asi jako kur domácí, vyznačuje se výrazným sexuálním dimorfismem. Zatímco samice je nenápadně hnědavě zbarvena, samec je černý s kovově modrým leskem a červenými nadočními výrůstky. Pod ocasními pery ve tvaru lyry má jasně bílé krovky, v křídlech je bílé políčko.

Primárním prostředím tetřívka je tundra, v nižších zeměpisných šířkách obývá krajiny podobného charakteru. V Evropě jsou to alpinské louky až do 2500 m.n.m., vřesoviště, otevřené prostory ve vyšších polohách např. rašeliniště, vlhké louky nebo imisní holiny. I když vynechává souvisle zapojené lesní porosty, přítomnost vzrostlých stromů na stanovišti je patrně nezbytná. Tetřívek létá těžce, cítí-li se ohrožen uniká spíš po zemi. Stromy tedy slouží jako pozorovatelny, případně místa k nocování.

Kohouti tokají hromadně nebo individuálně na tokaništích, kterými jsou nejčastěji rozlehlé louky, paseky, imisní holiny, nebo na menších otevřených plochách (světliny, lesní cesty) v mladších porostech. Hnízdo je na zemi ukryté v porostu bylin nebo křovin, ve smrkovém náletu apod. Po vylíhnutí se kuřata zdržují se samicí až do konce léta v rodinném hejnku, poté se rozdělují na hejnka oddělená dle pohlaví. Potravu tvoří především části dřevin a bylin (pupeny, jehnědy, listy, semena, bobule), živočišná složka (hmyz a pavouci) je s výjimkou potravy mláďat zastoupena pouze okrajově. V zimě se tetřívek zdržuje v blízkosti tokaniště, případně se přemísťuje na kratší vzdálenosti.

Celkové rozšíření

Evropská populace tetřívka obecného je poměrně velká, 2 500 000–3 200 000 párů, koncentrovaná především do severní poloviny kontinentu s klíčovými populacemi v Rusku, Finsku, Švédsku a Norsku. V období 1970–1990 byl zaznamenán silný pokles, který v dalších 10 letech v menší míře pokračoval ve většině evropských států. Vzestup početnosti byl v letech 1990–2000 zaznamenán pouze v Rusku, Litvě a Slovinsku. V zemích EU hnízdí přibližně čtvrtina evropské populace, 550 000–820 000 párů, přičemž asi 90 % se vyskytuje ve Finsku a Švédsku.

Rozšíření v ČR

Tetřívek obecný se dnes vyskytuje v ČR ve významnějších počtech pouze v pohraničních pohořích, stabilní populace žijí v Krušných horách, Jizerských horách a Krkonoších. Na Šumavě se stavy tetřívka dlouhodobě snižují, v Novohradských horách dnes žije pouze zbytková populace. Ve vnitrozemí se tetřívek početněji vyskytuje jen ve vojenských újezdech Boletice, Hradiště (PO Doupovské hory) a Libavá. Poslední kohouti byli v roce 2005 zaznamenáni v Labských pískovcích a Žďárských vrších, naopak výskyt již v porovnání s rokem 2000 nebyl potvrzen z Jeseníků, Českého lesa a Slavkovského lesa. Od poloviny 20. století probíhá v ČR snižování početnosti, pro období 2001–2003 činil odhad 800–1 000 kohoutů, odhad pro rok 2005 byl již pouze 650–700 kohoutů.

Ohrožení

Početnost tetřívka obecného se na území ČR od poloviny 20. století trvale snižuje. V období mezi roky 2000 a 2005, kdy bylo uskutečněno celostátní sčítání tetřívků, se stavy snížily asi o 20 %. Výskyt tetřívka opakovaně nebyl potvrzen v oblasti Králického Sněžníku, Orlických horách a na Jindřichohradecku, ve srovnání s předchozími výskyty vymizel ze Slavkovského lesa, Českého lesa, Žďárských vrchů a Jeseníků. Poslední stabilní populace se dnes vyskytují již jen v některých pohraničních pohořích (Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše), na Šumavě a v Novohradských horách stavy trvale klesají, ve vojenských újezdech přežívají zbytkové populace.

Mezi nejzávažnější faktory způsobující úbytek tetřívků pravděpodobně patří významné změny v krajině, které vedou ke snižování rozlohy vhodných biotopů. Vysoušením rašelinišť zaniká prostředí, v němž tetřívek celoročně nachází dostatečnou potravní nabídku a úkryt. Zarůstání či osazování, případně zastavování otevřených ploch, vede k úbytku tokanišť. Negativně působí i zvyšující se tlak na turistické a sportovní využití území. Nepříznivé jsou také vysoké stavy prasete divokého podílejícího se v některých oblastech významně na predaci hnízd. Nově představují možné ohrožení záměry na výstavbu větrných elektráren a farem na tradičních tokaništích, v současné době zejména v Krušných horách.

Péče o druh

Pro udržení populace tetřívka v příznivém stavu je nezbytné věnovat všem ohrožujícím faktorům dostatečnou pozornost a vhodnými managementovými opatřeními tato rizika minimalizovat.

Dalšími možnými opatření je: podporovat obnovu přirozeného biotopu např. opětovným zavodňováním degradovaných rašelinišť pomocí přehrázek, optimalizovat stav sekundárních biotopů v sousedství rašelinišť – kosení luk v podzimním období, podporovat dostatečné zastoupení potravně významných dřevin (bříza, olše, jeřáb, buk), podporovat bylinné patro se zastoupením brusnicovitých a vřesovcovitých a zamezit jeho úbytku způsobovaným vysokými stavy jelení zvěře, monitorovat stavy predátorů (prase divoké, liška obecná) a případně je regulovat, vyloučit jakékoliv rušení na tokaništích, odklonit turistické a lyžařské trasy z hlavních míst výskytu tetřívků, informovat myslivce a místní veřejnost o nezbytnosti aktivní ochrany tohoto ohroženého druhu.

Na základě výsledků reintrodukčních programů tetřevovitých nelze reintrodukce za účelem zlepšení stavů místních populací doporučit. Udržení populací tetřívka v příznivém stavu je závislé především na zajištění optimálních podmínek jeho biotopu.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.