O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

tetřev hlušec (Tetrao urogallus)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

tetřev hlušec (Tetrao urogallus)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

kriticky ohrožený (CR)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

příloha II

Bernská úmluva

příloha III

CITES

Ekologie a biologie

Lesní, skrytě žijící pták velikosti téměř krocana. Samec je celkově větší, velmi tmavý nad okem má červený proužek. Samice je nenápadnější tmavě a světle hnědě skvrnitá.

Tetřev žije v hlubokých jehličnatých a smíšených lesích přirozené skladby, které jsou věkově strukturované. V prostředí střední Evropy jsou to hlavně horské smrkové lesy od 800 m n. m. Hlavní potravu tvoří lesní plody a hmyz, jejichž dostatečné množství je další podmínkou existence tohoto ptáka. Je značně citlivý k rušení.

Kohouti k toku vyhledávají místa jako rozhraní porostů, průseky, lesní cesty u nichž na větvích i na zemi tokají. Tokaniště mohou být společná pro několik kohoutů. Na tokaniště samci přilétají již večer a před rozbřeskem zahajují tok. Veškeré zvukové projevy (vrzání, pukání, klepání, výlusk, broušení) jsou slyšitelné jen na poměrně malou vzdálenost (100–200 m).

Hnízda si samice vyhrabávají poblíž kmene, pod vývratem či hromadou klestu, někdy na zcela nekrytém místě. Kuřata bývají odvedena brzy po vylíhnutí na místa s dostatkem potravy a se slepicí setrvávají do IX. v jednom hejnu. Pak se rozdělují na hejnka samic a samců.

Celkové rozšíření

Tetřev hlušec je široce rozšířený v severní Evropě a směrem na jih se jeho výskyt stává ostrůvkovitým. Jeho evropská populace je poměrně velká, k roku 2000 mezi 760 000 a 1 000 000 „párů“, s klíčovými populacemi ve Finsku, Norsku, Rusku a Švédsku, podílejícími se na celoevropské početnosti 96–97 %. Zatímco v období 1970–1990 byla evropská populace stabilní, v letech 1990–2000 ve většině areálu, zejména ve Finsku a Švédsku, došlo k úbytku, ale v Rusku počty naopak narostly. Na území EU žije zhruba 40 % evropských tetřevů.

Rozšíření v ČR

V současnosti je centrem rozšíření tetřeva hlušce v ČR Šumava s více než 90 % celostátního stavu (k roku 2007 asi 250 kusů, v ČR 280 kusů). Malá populace obývá Beskydy a zbytková populace Krušné hory. V Krkonoších a Jeseníkách zbývají zřejmě jen poslední jedinci či druh snad dokonce vymizel. Ve všech vyjmenovaných oblastech, ale také v Brdech, na Králickém Sněžníku a v Českém lese došlo k vypouštění jedinců odchovaných v zajetí.

Ohrožení

Ohrožujícími faktory tetřeva hlušce jsou v 1. řadě nevhodné lesnické hospodaření (ztráta biotopu), nevhodné formy a načasování turistického ruchu (vliv na rozmnožování a přežívání jedinců) a s ním spojené rozvojové projekty (např. výstavba lyžařských areálů), které snižují již tak malou rozlohu vhodného prostředí pro tento druh. Problémem je také narušování kontaktů mezi populacemi liniovými bariérami (např. nové komunikace či zvýšení kapacity stávajících).

Péče o druh

Ochrana tetřeva spočívá především v zachování vhodných biotopů, tzn. v podpoře hlavně bezzásahového typu lesního managementu, umožnění komunikace druhu omezováním liniových bariér a snižování rušení člověkem zejména v kritických obdobích, tj. při zimování, toku, hnízdění a vyvádění kuřat. V PO Beskydy je všech 6 známých oblastí výskytu tetřeva vymezeno jako tzv. jádrové oblasti o celkové rozloze cca 4 500 ha. Veškeré hospodaření by mělo být podřízeno tetřevovi a ze strany jednotlivých lesních správ je snaha o respektování tohoto požadavku.

Reintrodukce na Šumavě byly realizovány v době růstu divoké části populace tetřeva a měly pravděpodobně jen malý efekt, reintrodukci v Beskydech lze hodnotit jako neúspěšnou. Přinejmenším v ptačích oblastech, v kterých je tetřev předmětem ochrany, by reintrodukce neměly být povolovány.

Příčiny opětovného šíření tetřeva hlušce na Šumavě jsou diskutabilní a těžko hodnotitelné. Možné pozitivní vlivy lze spatřovat ve zlepšení biotopové ochrany a ochrany druhu vůbec, a to nejen v české části Šumavy, ale v celém Šumavském masivu. Projevovat se mohou také příznivé klimatické podmínky v době vyvádění kuřat, případně jde o možný růst populace v rámci vnitropopulační dynamiky. Nemalý vliv má také rozpad horských smrčin působením větrných a následně kůrovcových disturbancí.

Bezkonkurenčně nejvýznamnější oblastí s výskytem tetřeva hlušce v ČR je Šumava s více než 90 % celostátní populace, přičemž tu početnost pozvolna narůstá. Prakticky celá populace (250 ex.) je soustředěna na území PO Šumava. Zbytková populace v Beskydech stále splňuje kritéria pro ptačí oblast.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.