O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

chřástal malý (Porzana parva)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

chřástal malý (Porzana parva)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

kriticky ohrožený (CR)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

příloha II, AEWA

Bernská úmluva

příloha II

CITES

Ekologie a biologie

Je velký asi jako špaček, s vrchní částí těla tmavě hnědou a řídce skvrnitou. Spodní ocasní krovky a zadní část břicha je příčně pruhovaná. Zbytek spodiny je u samců šedomodrý, u samic světlejší spíš žlutohnědý. Pro obě pohlaví je charakteristická červená skvrna u zobáku.

V době hnízdění se vyskytuje v mělkých stojatých vodách s hustě vyvinutou bažinnou vegetací. Jsou to hlavně okraje jezer a rybníku s porosty ostřic, orobinců, rákosu apod. Nezbytnou podmínkou je trvalá přítomnost nepříliš vysokého vodního sloupce.

. Ozývá se od počátku IV. až do VII., nejintenzivněji však od poloviny IV. do poloviny V. Zaslechnout ho můžeme zejména v noci a sporadicky i ve dne. Od soumraku se jeho hlasová aktivita výrazně zvyšuje, od 21.00 do 3.00 LEČ dosahuje vrcholu a poté se mezi 3.00–7.00 opět snižuje.

Celkové rozšíření

Chřástal malý je ostrůvkovitě rozšířen ve větší části Evropy, přičemž evropský areál druhu představuje 75 % areálu světového. Evropská populace je poměrně malá, 61 000–140 000 párů. Odhady jsou však zřejmě zatíženy značnou chybou, což dokládají velké rozptyly minimálních a maximálních hodnot jak u celkového odhadu, tak u řady států. Zatímco v období 1970–1990 početnost výrazně narůstala, v následujících letech 1990–2000 se naopak mírně snížila. Klíčové populace sídlí v Rakousku, Rusku a na Ukrajině (cca 80 % párů v Evropě), významné počty chřástalů malých hnízdí také v Bělorusku, Maďarsku a Rumunsku. V EU hnízdí zhruba třetina evropských chřástalů malých.

Rozšíření v ČR

Chřástal malý nehojně a ve značně kolísajícím počtu hnízdí především v nižších polohách do 500 m n. m., ojediněle se může v době hnízdění vyskytnout i výše, např. v nadmořské výšce až 730 m u Želnavy na Šumavě. Zdá se však, že druh v ČR hnízdí hojněji, než se předpokládá. Nejvýznamnější současnou lokalitou je Žehuňský rybník.

Ohrožení

Chřástal malý je ohrožen mizením vhodných biotopů. Nejvýznamnějšími příčinami, které toto mizení způsobují, je vytváření deponií v břehových částech rybníků při odbahňování, vysoké obsádky kaprovitých ryb negativně ovlivňující růst litorálních porostů, zemědělské hospodaření až k břehům rybníků a šíření terestrických rákosin. Podmínkou úspěšného hnízdění je přítomnost mělké vody na hnízdišti, kolísání vodní hladiny nebo vyschnutí během hnízdění má za následek opuštění lokality.

Péče o druh

Výskyt druhu lze podpořit vytvářením podmínek pro obnovu porostů ostřic a zblochanů, tj. vysekáváním průseků v rákosinách, případně malých ploch uvnitř souvislých porostů orobince.

Chřástal malý je v ČR velice vzácným druhem, hnízdícím v počtu 20–30 párů. Jedinou současnou klíčovou lokalitou je Žehuňský rybník, zatímco na hnízdištích z 50. a 60. let minulého století se druh vyskytuje jen nepravidelně, nejčastěji v jednotlivých párech.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.