O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

chřástal polní (Crex crex)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

chřástal polní (Crex crex)

Kategorie zákonné ochrany

Silně ohrožený

Červený seznam ČR

zranitelný (VU)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

příloha II, AEWA

Bernská úmluva

příloha II

CITES

Ekologie a biologie

O něco menší než koroptev, je na většině těla zbarven rezavohnědě. Hřbet je podélně, břicho příčně skvrnité. Přední část krku a hruď jsou šedavé, křídla hnědá.

Hnízdí na vlhčích loukách, pastvinách a ladech, výjimečně i v polích od nížin až do vyšších poloh. Důležitým faktorem je přítomnost mokřin, pramenišť a drobných krajinných struktur (kamenné snosy, vrbové křoviny apod.), které po případném pokosení luk poskytují vhodná refugia.

Počet volajících samců se na jednotlivých lokalitách v průběhu hnízdní sezóny dost výrazně mění. Důvodem je vysoká nestálost samců na lokalitě, spojená se sociálním systémem druhu, ale také management hnízdních biotopů (kosení, pastva). Samci obsazují teritoria a hlasitým voláním lákají samice. Párové pouto je pouze krátkodobé (průměrně 7–10 dnů). Po snesení prvních vajec samci samice opustí a lákají další samice buď v okolí, nebo se mohou přemístit až stovky kilometrů od místa předchozího hnízdění. Na vejcích sedí a o mláďata pečují pouze samice, které mláďata z prvního hnízdění opouštějí, když je jim zhruba 12 dnů, a pak vytvářejí pár s dalším samcem a snášejí druhou snůšku. Chřástalové polní na hnízdiště přilétají koncem IV. a v V., odlet na zimoviště probíhá v IX. až X.

Celkové rozšíření

Chřástal polní obývá větší část Evropy, přičemž jeho evropský areál představuje více než 50 % areálu světového. Jeho populace je odhadována na 1 300 000 až 2 000 000 párů, avšak z toho 75 % párů připadá na Rusko a dalších 20 % na Bělorusko, Estonsko, Gruzii, Litvu, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko a Ukrajinu. Zatímco početnost v období 1970–1990 výrazně poklesla, v letech 1990–2000 v řadě zemí značně vzrostla a v ruské části areálu kolísala. Populace v EU se podílí na celoevropské populaci zhruba 10 %.

Rozšíření v ČR

Centra současného výskytu chřástala polního jsou v pohraničních pohořích a jejich podhůřích (Šumava, Novohradské hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník, Jeseníky, Javorníky, Vsetínské vrchy, Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy a Bílé Karpaty) a také ve vojenských újezdech (Doupov/Hradiště, Libavá, Boletice). Osídleny jsou také některé nížinné oblasti (např. soutok Moravy a Dyje) a pahorkatiny (Dačicko, Jindřichohradecko, Českomoravská vysočina, Voticko aj.). Početnost je odhadována na 1 500–1 700 párů.

Ohrožení

Populace chřástala polního v ČR se nachází v příznivém stavu. Po výrazném vzestupu od počátku 90. let 20. století se početnost od 2. poloviny 90. let udržuje na zhruba stabilní úrovni s různě výraznými meziročními výkyvy na jednotlivých lokalitách, ale na celostátní úrovni kolísá jen mírně. Zvláště po roce 2000 dochází v některých oblastech (např. PO Šumava, PO Králický Sněžník) ke zvětšování plochy pastvin. Zavedení trvalé pastvy však vede k úplnému vymizení chřástalů polních a patří v současnosti k nejvýznamnějším ohrožujícím faktorům. K velkým ztrátám na hnízdech i mláďatech dochází při kosení luk. Používání moderní výkonné mechanizace umožňuje velice rychlý průběh seče na velkých plochách naráz. Při kosení od krajů pozemků k jejich středu uhyne až 60 % přítomných chřástalích kuřat, zatímco kosení od středu k okrajům sníží ztráty až o dvě třetiny.

Péče o druh

Nejlepším způsobem ochrany chřástala polního je posun seče, což je hlavním opatřením dotačního titulu Ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště chřástala polního. Zemědělec se na dobu 5 let mimo jiné zavazuje, že na příslušném půdním bloku či jeho dílu provede první seč nejdříve 15. 8. Efektivita tohoto agroenvironmentálního opatření, zavedeného v roce 2004, byla studována např. v Novohradských horách. Podíl volajících samců na plochách s tímto opatřením se v průběhu sezóny, po pokosení ostatních luk v VI., zvyšoval. Posun seče na těchto plochách tak umožňuje úspěšné 2. hnízdění koncem VI. a v VII. V rámci Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva) a Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA) byl zpracován mezinárodní akční plán na ochranu chřástala polního.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.