O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

jeřáb popelavý (Grus grus)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

jeřáb popelavý (Grus grus)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

kriticky ohrožený (CR)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

příloha II, AEWA

Bernská úmluva

příloha II

CITES

příloha II

Ekologie a biologie

Velikostí i tvarem těla je podobný čápům. Celkově šedohnědé zbarvení přechází na krku a hlavě v černou. Za okem se táhne bílý pruh, na přední části temene je červená skvrna.

Hnízdním prostředím jeřába jsou rozsáhlá podmáčená místa v lesích i na otevřených plochách, dostatečně členěná vlhkomilnou vegetací, porosty olší, vrb a rákosu. Ve střední Evropě to mohou být i větší rákosiny v blízkosti rybníků, rašeliniště apod.

Na hnízdiště jeřábi přilétají koncem II. a v 1. polovině III. a v té době se často ozývají. Vejce snášejí koncem III. až začátkem IV., mláďata se líhnou po měsíc trvající inkubaci, vzletná jsou ve stáří 10 týdnů. Na hnízdištích se jeřábi často zdržují do IX., někdy do konce X. a v posledních letech dokonce až do začátku zimy.

Celkové rozšíření

Evropská populace jeřába popelavého je poměrně malá, 74 000–110 000 párů, koncentrovaná do severní poloviny kontinentu, s klíčovými populacemi v Rusku, Finsku, Švédsku a Polsku. Početnost se po velkém poklesu v období 1970–1990 v následujících 10 letech značně zvýšila. Zhruba 60 % evropské populace, 46 000–61 000 párů, sídlí na území EU, přičemž zhruba 85 % párů připadá na 3 členské státy – Finsko, Polsko, Švédsko. V Evropě zimuje přibližně 100 000 jeřábů, z nich 75 % ve Španělsku a 20 % ve Francii.

Rozšíření v ČR

Až do 80. let 20. století byl jeřáb popelavý v ČR vzácně protahujícím ptákem. První hnízdění bylo prokázáno v roce 1989 na Českolipsku, ale druh zde zřejmě hnízdil již od roku 1981. V současnosti jsou jádrovými oblastmi výskytu Českolipsko a Rožďalovicko (Kopidlnsko) a další hnízdiště jsou rozptýlena v řadě dalších regionů, přičemž celostátní populaci lze odhadnout na 45–50 párů. Územní šíření není ještě ukončeno. Zvyšuje se rovněž frekvence záznamů z jarního i podzimního tahu a také ze zimy.

Ohrožení

Významným negativním faktorem je změna výšky vodní hladiny v době inkubace vajec, která může způsobit mimo jiné i vyšší riziko predace. Na neúspěšných hnízděních se zřejmě nejvíce podílejí prasata divoká. Rušení ze strany rybářů, místního obyvatelstva či turistů není zatím významným ohrožujícím faktorem.

Péče o druh

Jeřáb popelavý již po více než 20 let pozvolna zvyšuje svou početnost a obsazuje nové lokality. Přesto je jeho zařazení mezi zvláště chráněné druhy v kategorii kriticky ohrožený stále oprávněné. Hnízdění jeřábů je závislé na přítomnosti litorálních porostů. Klíčovým faktorem pro úspěšnost hnízdění je stálá výška vodní hladiny v době inkubace vajec, mimo jiné i jako ochrana před predátory.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.