O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

drop velký (Otis tarda)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

drop velký (Otis tarda)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

kriticky ohrožený (CR)

Červený seznam IUCN

zranitelný (VU)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

příloha I

Bernská úmluva

příloha II

CITES

příloha II

Ekologie a biologie

Drop velký je jedním z nejtěžších létajících ptáků. Je velikosti krocana, červenohnědě pruhovaný s bílou spodní stranou.

Drop velký je původem stepní pták, který vyžaduje přehlednou krajinu s minimem lesů, remízků či větrolamů. Přizpůsobil se rovinám jihomoravských úvalů, kde určitý způsob zemědělského obhospodařování vyhovoval jeho nárokům. Prostředí pro dropy musí splňovat především dvě kritéria – poskytovat klidné porosty pro hnízdění a dostatečně bohatou potravní základnu, tj. pestrý výběr rostlinných i živočišných druhů. Tok probíhá převážně v IV., může se protáhnout až do začátku VI. Oplodněné samice se z místa toku rozletují na vzdálenost až několika kilometrů. Jednoduché hnízdo zakládají v porostu nízkých bylin, přičemž v podmínkách ČR to byla převážně vojtěška, oblíbená byla i ozimá pšenice. Snášejí zpravidla 2 vejce, většinou v průběhu V., vylíhlá mláďata samice vodí několik měsíců. Na zimu se sdružují do hejn, samci odděleně od samic s tohoročními mláďaty. Pokud jim prostředí poskytuje dostatek potravy, neodlétají, jinak přelétají i na vzdálenost mnoha kilometrů.

Celkové rozšíření

Drop velký je rozšířen disjunktivně v jihozápadní, střední a východní Evropě. Jeho evropská populace je poměrně malá, čítající k roku 2004 35 600–38 540 jedinců, s jádrovou populací 23 300 ex. ve Španělsku. Početnost v Rusku se odhaduje na 8 000–10 000 ex., více než 1 000 ex. obývá Maďarsko (1 298 ex.), Portugalsko (1 435 ex.) a snad i Turecko (700–1 200 ex.). Na území EU žije přibližně 70 % evropských dropů.

Rozšíření v ČR

Drop velký se v současnosti v ČR vyskytuje jen náhodně. Jeho výskyt byl vždycky vázán na prostředí tzv. kulturní stepi jižní Moravy, převážně pak Znojemska. Zde v oblasti Hodonice – Lechovice – Borotice – Božice hnízdil a v oblasti Božice – Hrádek – Valtrovice zimoval. Náhodná zahnízdění i zimní výskyty jsou známy z mnoha dalších oblastí Moravy, méně z Čech.

Ohrožení

Tento původně stepní pták se přizpůsobil velkoplošnému zemědělskému obhospodařování v jeho určité etapě, avšak s rostoucí intenzifikací opět postupně přišel o hnízdiště i potravní základnu. Bohužel, dropovi velkému se v ČR nikdy nedostalo řádné územní ochrany a navrhovaná opatření nebyla nikdy realizována. Konkrétní záchranné akce probíhaly jen na amatérské úrovni a bez účasti státní správy.

Péče o druh

Protože zásluhou cílené péče roste populace dropů na rakouské lokalitě vzdálené od tradičních jihomoravských hnízdišť pouhých 25 km, může se tato populace stát zdrojem pro opětovné osídlování našeho území, což dokládají zprávy o výskytu dropů na jižní Moravě, včetně zprávy o hnízdění v roce 2006. Tuto příležitost by Česká republika neměla promarnit a měla by zajistit realizaci záchranného programu pro dropa velkého. Prvním krokem je podpis memoranda o ochraně středoevropské populace dropa velkého ministrem životního prostředí v únoru roku 2008.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.