tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta)
dle nařízení vlády 166/2005 Sb.tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta)
Kategorie zákonné ochrany
Kriticky ohrožený
Červený seznam ČR
zranitelný (VU)
Červený seznam IUCN
málo dotčený (LC)
Směrnice o stanovištích
o ptácích (příloha I)
Bonnská úmluva
příloha II, AEWA
Bernská úmluva
příloha II
CITES
Ekologie a biologie
Je velký asi jako holub s dlouhýma tenkýma nohama, černý zobák je ohnut nahoru. Zbarvení je kontrastně černobílé. Horní část hlavy, krk vzadu, šikmé pruhy na zádech a v křídlech jsou černé, zbytek bílý.
Jeho hnízdním prostředím jsou mořské břehy, obnažené písčiny, slaná jezera, ve střední Evropě pak okraje rybníků nebo jejich dna při vypuštění. Hnízdí jednotlivě i v malých koloniích. Ze zimovišť přilétá v III. a IV., hnízdiště opouští v VII.–VIII.
Celkové rozšíření
Tenkozobec opačný obývá ostrůvkovitě větší část Evropy v poměrně malé populaci, odhadnuté k roku 2000 na 38 000–57 000 párů. Z nich pak 30 500–37 000 párů hnízdí na území EU. Nejméně 70 % populace (22 700–26 100 párů) v EU připadá na 4 členské státy –Nizozemí, Německo, Španělsko a Dánsko. V období 1970–1990 početnost tenkozobce opačného v Evropě výrazně narostla, v letech 1990–2000 se stabilizovala.
Rozšíření v ČR
Tenkozobci vcelku pravidelně hnízdí v jižních Čechách, zejména na Českobudějovicku. V letech 1990–2007 bylo hnízdění (1–6 párů) doloženo v 10 letech (8x Českobudějovicko, 2x Třeboňsko) a ve zbývajících letech byly pravidelně zaznamenávány výskyty v hnízdní době, takže není vyloučeno, že některá další hnízdění nebyla zaregistrována. Ve stejném období tenkozobci také 3x zahnízdili na jižní Moravě.
Ohrožení
Vyhledem k tomu, že tenkozobci hnízdí převážně na dnech vypuštěných nebo částečně vypuštěných rybníků, největší ohrožení pro ně představuje zaplavení hnízd při opětovném napuštění rybníka nebo silných deštích.
Péče o druh
Od roku 1990 hnízdí tenkozobci opační dosti pravidelně v jižních Čechách (hlavně na Českobudějovicku), nejčastěji v počtu 1–2 páry, nejvíce 6 párů. Třikrát zahnízdili v uvedeném období také na jižní Moravě.
Ochrana druhu spočívá zejména v dohodě s rybáři, aby se nezvyšovala hladina vody po dobu hnízdění. Důležitá je také kontrola hnízdišť při silných či dlouhotrvajících deštích a zajištění hnízd ohrožených zaplavením.
Literatura
Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.
|
|