Silně ohrožený
ohrožený (EN)
málo dotčený (LC)
o ptácích (příloha I)
příloha II, AEWA
příloha II
Štíhlejší než racek chechtavý, s delšími užšími křídly a hluboce vykrojeným ocasem. Červené jsou nohy i zobák, který je zakončen černou špičkou. Na hlavě je černá čepička, spodina těla je bílá. Složená křídla i záda jsou šedavá.
Hnízdním prostředím jsou mu pobřeží moře, zvláště při ústí větších řek, ve vnitrozemí štěrkové náplavy řek, plochy s nízkou vegetací na okrajích jezer, mokřin a rybníků.
Hnízdí v koloniích, které u nás zakládá hlavně na ostrůvcích rybníků či jiných vodních nádrží, často společně s rackem chechtavým. Jednotlivé páry nepravidelně zahnízdí na plovoucích ostrůvcích, kupkách hnoje apod. Početnost kolonií silně kolísá v závislosti na výšce vodní hladiny, stavu bylinného porostu na ostrůvcích a dalších faktorech. Někdy jsou faktory kolísání neznámé; např. na Třeboňsku rybáci opouštějí tradiční vhodné lokality bez zjevných příčin. Rybáci obecní přilétají od počátku IV., především ve 2. dekádě. Začátek snášení vajec probíhá od konce IV. do VIII., s vrcholem ve 2. dekádě V. Sezení na vejcích trvá 3 týdny. Hnízdiště rybáci opouštějí v VIII., opozdilci se zdrží až do X.
Rybák obecný je ostrůvkovitě rozšířen téměř v celé Evropě v poměrně početné populaci 270 000–570 000 párů. Více než polovina párů z tohoto počtu hnízdí v Rusku (50 000–250 000), Finsku (50 000–70 000) a na Ukrajině (40 000–55 000) a kolem pětiny párů v Bělorusku (14 000–40 000), Nizozemsku (18 000–19 500), Švédsku (20 000–25 000) a Velké Británii (12 000). Pro rybáka obecného je sice typické krátkodobé kolísání početnosti, avšak z dlouhodobého hlediska, v posledních 30 letech, je jeho evropská populace stabilní. V EU hnízdí zhruba polovina evropských rybáků obecných.
Pravidelná hnízdiště rybáka obecného se nacházejí v jihočeských rybničních oblastech, na jižní Moravě a ve Slezsku. Jinde druh zahnízdí jen nepravidelně, většinou v jednotlivých párech či malých skupinkách. Od počátku 21. století početnost kolísá kolem 450 párů.
Hnízdiště rybáka obecného jsou soustředěna jen ve 3 oblastech, v každé pouze na několika lokalitách. Proto negativní ovlivnění úspěšnosti hnízdění byť jen jediné kolonie představuje závažný zásah do populace druhu. Hlavní ohrožení hnízdišť rybáka obecného představuje nadměrné kolísání vodní hladiny, vedoucí buď k zaplavení hnízdiště či naopak k jeho zpřístupnění pro pozemní predátory, zejména lišku a prase divoké (specifickým problémem v PO Střední nádrž VDNM jsou potkani). Vyruší-li se kolonie v chladném a deštivém počasí, může uhynout velký počet malých mláďat. K zániku či opuštění hnízdiště přispívá rozplavování hnízdního ostrůvku nebo jeho nadměrné zarůstání vysokou vegetací; nevhodné jsou ostrůvky s ostrými kameny.
Prvořadým opatřením na ochranu rybáka obecného je udržování výše vodní hladiny na hnízdišti bez výrazného kolísání v době od začátku IV. do konce VII. Důležité je také zajištění klidu na hnízdištích. Druh lze podporovat údržbou hnízdních ostrůvků či budováním nových, případně instalací hnízdních plošin. Doporučuje se realizovat opatření na ochranu hnízdišť rybáka obecného v PO Heřmanský stav-Odra-Poolší, která by umožnila zařazení tohoto druhu mezi předměty ochrany. Bezodkladně je nutno řešit situaci v PO Střední nádrž VDNM, protože tato ptačí oblast svou funkci pro jeden z předmětů ochrany, rybáka obecného, dostatečně neplní. V letech 2005 a 2007 tu hnízdily nejnižší počty párů od roku 1988 a průměrná početnost v šestiletém období 2003–2007 poklesla oproti stejně dlouhému období 1996–2000 z 230 na 100 párů.
Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.
![]() |
![]() |