O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

lelek lesní (Caprimulgus europaeus)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

lelek lesní (Caprimulgus europaeus)

Kategorie zákonné ochrany

Silně ohrožený

Červený seznam ČR

ohrožený (EN)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha II

CITES

Ekologie a biologie

Poměrně nenápadný pták s noční aktivitou, velikosti zhruba kosa. Má dlouhá křídla i ocas, velmi krátký zobák, který však dokáže otevřít téměř přes celou hlavu. V jeho zbarvení převládá šedohnědá s tmavším skvrněním, u samců jsou nápadné bílé skvrny v koncích křídel a ocasu.

Lelek lesní je druhem se soumračnou a noční aktivitou. Jeho oblíbeným hnízdním biotopem jsou borové lesy na píscích a rašelinné bory. Hnízdí na okrajích lesa, pasekách, světlinách, průsecích a v mlazinách. Další skupinu hnízdišť lelka tvoří různá degradovaná stanoviště, jako jsou vojenská cvičiště a střelnice, pískovny, těžená rašeliniště, zarůstající pastviny atd. V souvislých lesích můžou vhodná stanoviště pro lelky vznikat působením vichřic, případně požárů.

Lelek lesní je tažným druhem, zimujícím zejména v jižní a východní Africe. Na hnízdiště přilétá na přelomu IV. a V. Během jarního tahu se teritoriálně ozývající samci mohou vyskytnout i na lokalitách, které později opustí. Samci se začínají ozývat hned po příletu na hnízdiště a teritoria obhajují až do VIII. V průběhu VIII. a případně ještě IX. pak lelci hnízdiště opouštějí. Klimatické podmínky po příletu lelka lesního na hnízdiště mají zásadní vliv na průběh hnízdění. Pokud v této době panuje chladné a deštivé počasí, bývá výrazně opožděno obsazování teritorií, začátek toku a kladení snůšek. Za příznivých klimatických podmínek bývá běžné druhé hnízdění, které začíná mnohdy dříve, než se mláďata z prvního hnízdění zcela osamostatní.

Celkové rozšíření

Lelek lesní se vyskytuje v téměř celé Evropě v celkovém počtu 470 000–1 000 000 párů, což představuje více než polovinu celosvětové populace. Kolem 70 % z uvedeného počtu připadá na klíčové populace v Rusku, Turecku, Španělsku a Francii. V období 1970–1990 evropská populace lelka lesního zaznamenala mírný pokles, v období 1990–2000 se pokles v řadě států zastavil, ale z celoevropského hlediska lze trend charakterizovat jako mírný pokles. Minimální populace na území EU je odhadnuta na 200 000 párů, tj. cca 40 % minima evropské populace.

Rozšíření v ČR

V současné době se v České republice tento druh vyskytuje rozptýleně, vymizel z pohraničních oblastí a i ve vnitrozemí došlo k výraznému poklesu početnosti. Lokality se zbytkovými populacemi se vyskytují především v Bzenecké Doubravě na jižní Moravě, na Třeboňsku a Táborsku, v Doupovských horách, bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko na Českolipsku a na Kokořínsku. Populace byla odhadnuta na 400–700 párů.

Výsledky monitoringu potvrdily pokles početnosti až úplné vymizení lelka lesního v řadě oblastí ČR. V ptačích oblastech, v nichž je lelek předmětem ochrany, sídlí pětina celostátní populace. Výjimečné postavení mezi monitorovanými oblastmi zaujímá PO Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví, v níž je soustředěno přibližně 10 % celostátní populace.

Ohrožení

Pokles populace v ČR je spojen s nárůstem používání pesticidů v 50. letech minulého století a následně úbytkem velkého hmyzu. Dalším faktorem ovlivňujícím početnost lelka jsou změny prostředí, zejména nevhodná věková struktura lesů, zhoustnutí lesů včetně podrostů jako výsledek eutrofizace prostředí a rychlá vegetační sukcese na druhotných stanovištích po ukončení či omezení činnosti člověka. S rozvojem silniční sítě a stoupající intenzitou silničního provozu narůstá mortalita lelka při kolizích s dopravními prostředky i negativní vliv rostoucí hlukové zátěže v okolí komunikací.

Aktuálně jsou ohroženy populace lelka lesního ve 2 ptačích oblastech. Pro PO Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví je vážnou hrozbou plánovaná výstavba rychlostní komunikace R55, v PO Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady jádrová území výskytu lelka nacházející se v opuštěném VÚ Ralsko rychle zarůstají náletovými dřevinami.

Péče o druh

Pro ochranu lelka lesního v ČR se doporučuje nepoužívat pesticidy v jádrových lokalitách druhu, nezvyšovat riziko kolizí s dopravními prostředky a hlukovou zátěž budováním dopravních komunikací procházejících klíčovými lokalitami, blokovat sukcesi na lokalitách ve stávajících i bývalých vojenských výcvikových prostorech; prosazovat takové lesní hospodaření, které podporuje věkovou a druhovou diverzitu porostu; chránit loviště, jako jsou lesní mokřady nebo lesní okraje, louky apod.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.