O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

ledňáček říční (Alcedo atthis)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

ledňáček říční (Alcedo atthis)

Kategorie zákonné ochrany

Silně ohrožený

Červený seznam ČR

zranitelný (VU)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha II

CITES

Ekologie a biologie

Pestře zbarvený pták, o něco větší než vrabec. Vrchní část těla je kovově modrozelená, spodina naopak rezavě hnědá. Za ušima a na hrdle jsou bílé skvrny. Má velkou hlavu se špičatým zobákem, ocas je vzhledem tělu krátký.

Stálý nebo přelétavý pták, který vyhledává čistší, pomalu tekoucí nebo i stojaté vody. Nezbytná je přítomnost hlinitých nebo písčitých břehů, kde si vyhrabává nory k hnízdění.

Obsazování hnízdního teritoria stálými samci probíhá za podmínek normální zimy od konce II. Tažní jedinci se vracejí do hnízdišť v průběhu III. až IV. Hnízdní teritorium zahrnuje nejčastěji úsek dlouhý 1–2 km, v místech s dostatkem potravy a nižší nabídkou vhodných stěn ke hnízdění byly zaznamenány hnízdní páry i v podstatně kratších vzdálenostech. Teritorium je důsledně hájeno oběma hnízdícími ptáky až ke hranicím sousedního teritoria. Pro umístění nory vyhledávají ledňáčci svislé stěny břehů – nátrže, meandry, popř. využívají k hloubení nory i kořenové baly vyvrácených stromů. Na stálých hnízdištích, kde jsou stěny z hlinitopísčitých materiálů a odolávají erozi, bývají vyhloubené nory obsazovány po řadu let. Snášení vajec začíná nejčastěji v 1. dekádě IV., v závislosti na průběhu zimy však může být započato i dříve. Hnízdí 2x až 4x během sezóny, více hnízdění jednoho páru se překrývají. Mláďata krmí oba rodiče, nejvyšší frekvence krmení bývá v ranních a podvečerních hodinách. Rodiče krmí ještě několik dní mladé v okolí nory po jejím opuštění.

Celkové rozšíření

Ledňáček říční se vyskytuje s výjimkou Islandu ve všech evropských zemích, populace v Evropě je však poměrně malá a její velikost se pohybuje v rozmezí 79 000–160 000 párů. Nejvyšší koncentrace jsou soustředěny ve Velké Británii, Francii, Itálii, Rumunsku, Ukrajině a Rusku, kde žije celkově více než polovina evropské populace. V letech 1970–1990 se početnost v celé Evropě snížila, a přestože byl v období 1990–2000 ve většině zemí zaznamenán vyrovnaný nebo stoupající trend početnosti, nedosáhla velikost evropské populace původního stavu. V členských státech EU hnízdí přibližně 52 000–107 000 párů, které zahrnují asi 65 % evropské populace.

Rozšíření v ČR

Hnízdí na větší části území v březích pomaleji tekoucích potoků, řek a vodních nádržích v nížinách a pahorkatinách. Ve vyšších polohách se nevyskytuje nebo je vzácný, jelikož tam chybějí vhodné břehy pro vyhrabávání hnízdních nor. Na zimu se část naší populace přesunuje k rychleji tekoucím nezamrzajícím úsekům vodních toků, druhá část (zejména mladí ptáci) odlétá zimovat až do Středomoří nebo k Atlantskému oceánu. V letech 2001–2003 byl výskyt ledňáčka hlášen z 80 % čtverců a jeho početnost odhadnuta na 500–900 párů.

Monitoring potvrdil, že nejvyšší početnosti ledňáček říční dosahuje v ptačích oblastech na meandrujících úsecích neregulovaných toků, na nichž nachází nejčastěji optimální hnízdní a potravní podmínky. Podle výsledků zaznamenaných v PO Třeboňsko mohou dále být významnými hnízdišti také výpustní stoky rybníků.

Ohrožení

Regulacemi toků a zavážením a sesvahováním břehů bývá často výrazně přetvářen hnízdní biotop a ledňáčkům je zde hnízdění znemožněno. Neméně významným negativním faktorem je i znečišťování vodních toků, jež ledňáčkům snižuje nebo zcela znemožňuje dostupnost potravy v průběhu hnízdění. Z predátorů způsobují největší ztráty během hnízdění vyhrabáváním nor liška obecná a norek americký. Na snížení početnosti ledňáčka říčního se mohou významně podílet přechodné dlouhotrvající silné mrazy.

Péče o druh

Účinným způsobem ochrany ledňáčka je především zachování a ochrana jeho stálých hnízdišť, zejména břehových nátrží a meandrů. V souvislosti s regulacemi toků a zavážením a sesvahováním břehů bývá tento hnízdní biotop často výrazně přetvářen a ledňáčkům je zde znemožněno další hnízdění. Je proto žádoucí předávat správcům toků a orgánům ochrany přírody informace o lokalizaci a charakteristice hnízdišť spolu s fotodokumentací.

V místech, kde hnízdní nory ledňáčků bývají pravidelně predovány, se osvědčilo vytváření umělých hnízdních příležitostí.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.