O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

skřivan lesní (Lullula arborea)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

skřivan lesní (Lullula arborea)

Kategorie zákonné ochrany

Silně ohrožený

Červený seznam ČR

ohrožený (EN)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha III

CITES

Ekologie a biologie

Nenápadně hnědavě zbarvený pěvec, s tmavými skvrnkami, podobný skřivanu polnímu. Na hlavě má nepříliš výrazně vztyčené peří, ocas je krátký s bělavými špičkami. Lze ho zaznamenat hlavně díky jeho nádhernému zpěvu, který přednáší velmi často i v noci, za letu nebo při sezení na větvi.

Hnízdním stanovištěm skřivana lesního jsou především různé typy rostlinných společenstev na píscích a lehkých písčitých půdách, hlavně řídké nízké trávníky, řídké borové lesy bez vyššího bylinného podrostu, plochy vojenských cvičišť s narušeným povrchem, lesní školky se stromky jen několik let starými, okraje širších lesních cest, stepní stráně, vřesoviště atd. Skřivan lesní sbírá potravu na holých plochách, hnízdí a odpočívá v plochách s vyšší vegetací a zpívá ze stromů.

Skřivan lesní se na našich hnízdištích objevuje od poloviny II. do poloviny III., na podzim odlétá na přelomu IX. a X. Větší část naší populace (až 70 %) hnízdí 2x ročně.

V počátku hnízdění a v době inkubace převažuje zpěv v letu a časté jsou interakce mezi sousedními samci. V době krmení mláďat intenzita zpěvu mírně klesá a výrazně se zvyšuje počet zpěvů ze stromů a dalších vyvýšených objektů v hnízdním okrsku. Krmí oba partneři, přičemž potravu sbírají zpravidla v okruhu 100 m od hnízda. Hnízda náhradního či druhého hnízdění bývají 40–500 m od prvního hnízda.

Celkové rozšíření

Skřivan lesní je rozšířen v celé Evropě vyjma nejsevernějších oblastí. Jeho populace je značně velká, k roku 2000 odhadovaná na 1 300 000–3 300 000 párů, z nichž přibližně 40 % (560 000–1 300 000 párů) připadá na Španělsko. Velmi početný je skřivan lesní také v dalších jihoevropských zemích a také v Rusku a Polsku. Na území EU hnízdí tři čtvrtiny celoevropské populace. V období 1979–1990 početnost skřivana lesního v Evropě značně poklesla, v období 1990–2000 se tento pokles na většině evropského území zastavil.

Rozšíření v ČR

Skřivan lesní hnízdí v ČR roztroušeně, početněji v západní části státu. Jádrovými oblastmi jeho výskytu jsou bory na Hodonínsku, Českolipsku a Třeboňsku a VÚ Boletice. Početnost byla odhadnuta na 600–1 100 párů.

Celostátní populace skřivana lesního se nachází v nepříznivém stavu na rozdíl od populací v ptačích oblastech, ve kterých je druh předmětem ochrany. V PO Boletice a PO Bzenecká Doubrava-Strážnické Pomoraví početnost oproti stavu v roce 2002 několikanásobně vzrostla, na čemž se podílí vedle zlepšení znalostí také skutečný nárůst početnosti.

Ohrožení

Značná část populace skřivana lesního v ČR je závislá na stanovištích vzniklých lidskou činností, jako jsou lesní paseky či školky, pískovny a další dobývací prostory, vojenské újezdy a bývalá vojenská cvičiště u posádek. Hnízdiště v lesích jsou většinou přechodného charakteru a jejich distribuce se mění v závislosti na lesním hospodaření. Vytěžené prostory jsou obvykle rekultivovány výsadbou borovice lesní, takže po několika letech skřivani lesní tyto lokality opouštějí. Útlumem vojenské činnosti či jejím úplným ukončením ustává periodické narušování půdního povrchu a uvolňuje se cesta sukcesi.

Péče o druh

Základními opatřeními pro podporu skřivana lesního jsou změny v metodách rekultivace vytěžených dobývacích prostorů a blokování sukcese. Ve vojenských prostorech lze zamezovat nadměrnému zarůstání ploch dřevinnou vegetací cíleným umisťováním výcviku vojsk v kombinaci se záměrným rozrušováním půdního povrchu.

Doporučuje se věnovat zvýšenou pozornost skřivanovi lesnímu v PO Doupovské hory, kde výsledky monitoringu naznačily, že druh by mohl kandidovat na zařazení mezi předměty ochrany.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.