O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula)

Kategorie zákonné ochrany

Silně ohrožený

Červený seznam ČR

ohrožený (EN)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

příloha II

Bernská úmluva

příloha II

CITES

Ekologie a biologie

Slavík modráček středoevropský je navrchu tmavě hnědý, spodina těla je bělavá, nad okem je světlý proužek. Charakteristickým znakem samce je jasně modrá náprsenka s bílou skvrnou uprostřed, která je zespodu ohraničena černým, bílým a rezavým pruhem.

Slavík modráček středoevropský obývá především mokřiny zarostlé rákosem, případně orobincem, ostřicemi a jinou mokřadní vegetací. Obsazuje zejména okraje rybníků, na některých lokalitách hnízdí zcela mimo rákosový porost. V souvislosti s nárůstem populace proniká i do úzkých pruhů rákosu v břehových porostech podél melioračních kanálů.

Na hnízdištích se začíná objevovat od 2. dekády III., až do poloviny IV. lze však ještě registrovat protahující jedince. Po příletu se ozývá poměrně nápadným zpěvem, přičemž maximum hlasové aktivity spadá do 1. a 2. dekády IV. V průběhu V. a VI. jsou hlasové projevy již méně časté. Ozývá se během celého dne, nejvíce však v období rozednívání a v ranních hodinách nebo k večeru po západu slunce, významnou roli v hlasové aktivitě ovšem hraje průběh počasí. Nejčasnější hnízda jsou stavěna koncem IV., přičemž 2. hnízdění nejsou výjimkou.

Celkové rozšíření

Slavík modráček středoevropský hnízdí především ve střední Evropě, jeho hnízdní areál zahrnuje ale i část západní Evropy (atlantské pobřeží Francie obývá již poddruh namnetum) a na východě zasahuje až po Ukrajinu a Bělorusko. Severní hranice rozšíření zasahuje až k 60° sev. šířky, kde se v Rusku vyskytuje v okolí Sankt Petěrburgu. Pro poddruh cyanecula se uvádí od roku 1970 nárůst populace a její šíření do dalších oblastí v Nizozemsku, Belgii, části Francie, Německu, Rakousku, České republice a na Slovensku, přičemž velikost populace středoevropské subspecie je odhadována na 60 000 párů s pokračujícím vzestupem.

Rozšíření v ČR

Slavík modráček středoevropský je v ČR řídce se vyskytujícím druhem, který hnízdí na území Čech souvisleji především v jižních, jihozápadních a západních Čechách. Další známá hnízdiště v severních, středních a východních Čechách mají více ostrůvkovitý charakter. Na severní Moravě a ve Slezsku jsou hlavními pravidelnými hnízdišti Heřmanský stav u Ostravy a rybník Lesník u Bohumína, jihomoravská hnízdiště a část Českomoravské vrchoviny jsou dnes již obsazena v důsledku šíření druhu souvisleji. V roce 1995 bylo poprvé prokázáno hnízdění samce slavíka modráčka s bílou hvězdou v populaci slavíků modráčků tundrových ve 1 420 m n. m. na Úpském rašeliništi v Krkonoších, do současné doby zde bylo registrováno několik dalších úspěšných hnízdění samce slavíka modráčka středoevropského. V období mapování 2001–2003 byla početnost slavíka modráčka středoevropského odhadnuta na 400–600 párů.

Ohrožení

Populace slavíka modráčka středoevropského začala v ČR od 80. let 20. století vzrůstat a její územní šíření nadále pokračuje, v posledních letech však již není tak výrazné. Celostátní populace se v současnosti nachází z hlediska vývoje početnosti v příznivém stavu. V některých oblastech však mohou místní populace zaznamenávat pokles nebo přesuny na jiná hnízdiště, pokud jejich hnízdní biotop přestává splňovat určité nároky. Jsou-li hnízdní lokality zarůstány souvislými keřovými porosty, nenachází zde slavík modráček nadále vhodné podmínky k hnízdění.

Ohrožení pro slavíka modráčka představuje odbahňování rybníků a vodotečí spojené s likvidací rákosových porostů.

Péče o druh

V lokalitách ohrožených zarůstáním souvislými keřovými porosty se doporučuje po projednání či v součinnosti s orgány ochrany přírody a se souhlasem vlastníka pozemku podpořit dostatečný rozsah vhodného biotopu. Citlivé prořezávání zapojených keřů a vytváření průseků v souvislých rákosinách prováděné v zimním období může napomoci udržet nebo zvýšit početnost druhu na lokalitě.

Nezbytné zásahy do litorálních porostů je třeba provádět mimo hnízdní období a ve spolupráci s orgány ochrany přírody. V ptačích oblastech, v nichž je slavík modráček středoevropský předmětem ochrany, je tato podmínka přímo stanovena ve vládním nařízení.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.