O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

strnad zahradní (Emberiza hortulana)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

strnad zahradní (Emberiza hortulana)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

kriticky ohrožený (CR)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha III

CITES

Ekologie a biologie

Je velký zhruba jako vrabec. Má šedavou hlavu a hruď, s kterými kontrastují jasně žluté hrdlo a vous. Spodina těla je zbarvena hnědočerveně, hřbet a křídla jsou hnědavě skvrnitá.

Typickým stanovištěm strnada zahradního jsou především teplé a slunečné lokality na lehkých půdách v oblastech s malým množstvím srážek. U nás jsou to v současné době řídce porostlé plochy na výsypkách a zemědělská krajina se zbytky travnatých mezí a strání lesostepního charakteru, s rozptýlenou zelení, stromořadí podél cest, okraje lesíků, sady a vinice. Hnízdiště se nacházejí v nížinách a pahorkatinách do poloh kolem 500 m n. m.

Strnad zahradní se na našich hnízdištích objevuje koncem IV. a počátkem V., ihned po příletu samic (asi 7–10 dnů po samcích) začíná s hnízděním. Část naší populace hnízdí pravděpodobně 2x ročně.

Strnadi zahradní jsou věrní svému hnízdišti a pravidelně obsazují tytéž okrsky.

Hnízdiště strnadi zahradní opouštějí a do zimovišť v rovníkové Africe odlétají na přelomu VIII. a IX.

Celkové rozšíření

Početnost v Evropě je odhadována na 500 až 700 tisíc párů. Areál jeho rozšíření je poměrně složitý, vyskytuje se především ve východní polovině kontinentu, ale i ve Španělsku a Skandinávii. Na většině území vykazuje silně klesající trendy početnosti pouze v Polsku a Finsku se zdají být jeho populace stabilní.Evropská populace strnada zahradního je velice početná, k roku 2000 odhadovaná na 5 200 000 až 16 000 000 párů, přičemž ale až 90 % (4 500 000–15 000 000) párů připadalo na Turecko a Rusko. Početné populace také obývají Polsko (150 000–300 000 párů), Rumunsko (125 000–255 000 párů) a Španělsko (200 000–225 000 párů). Na území EU hnízdí 575 000–1 000 000 párů, tj. pouhých 10 % evropské populace. V období 1970–1990 došlo ke značnému úbytku strnadů zahradních téměř v celé Evropě, pokles pokračoval v mnoha zemích i v letech 1990–2000. Za hlavní příčinu jsou nyní jednoznačně považovány změny v zemědělské krajině – scelování pozemků s následnou ztrátou rozptýlené zeleně, změny způsobu hospodaření a snížení diverzity zemědělských plodin. Kromě změny stanovišť snad mohla mít vliv také zvýšená chemizace a intenzifikace zemědělské výroby, změny klimatu a zhoršující se situace na zimovištích a místech odpočinku na tahových cestách.

Rozšíření v ČR

Strnad zahradní u nás patří k řídce hnízdícím druhům s mozaikovitým, nesouvislým rozšířením. V současné době jeho hlavními oblastmi výskytu jsou Podkrušnohoří, Hovoransko-Čejkovicko, Hlučínsko a Javornicko. V Českém středohoří z řady míst vymizel. Jednotlivé výskyty jsou hlášeny např. z Podkrkonoší, Jihlavska a Třebíčska a Polabí. Odhad pro období 2001–2003 byl stanoven na 80–160 párů.

Ohrožení

Strnad zahradní se v ČR vyskytuje již jen v několika izolovaných populacích a jen místy a velmi rozptýleně jsou v hnízdní době zjišťovány jednotlivé páry. Je proto oprávněně řazen do kategorie kriticky ohrožený jak ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí, tak v Červeném seznamu ptáků České republiky.

Hlavní příčinou mizení druhu jsou hluboké změny biotopů vhodných pro hnízdění, způsobené zejména nešetrným zemědělským hospodařením, ale i jinými druhy činností člověka. Scelování pozemků, často doprovázené likvidací různých typů zeleně, vede ke kumulaci ptáků na vhodných, bohužel poměrně malých plochách. Zde se zvyšuje mezi- i vnitrodruhová konkurence a narůstá míra predace i rušivých faktorů. Důsledkem je vzrůst počtu náhradních hnízdění a výrazné snížení hnízdní úspěšnosti. Naruší se komunikace mezi izolovanými populacemi, narůstá počet nespárovaných ptáků, na některých místech je 25–50 % samců lichých. Jsou známy lokality, kde se několik let po sobě zdržovali jen samci. K tomu přispívá značná věrnost strnadů zahradních hnízdišti. Malé populace proto mohou z výše uvedených důvodů velmi rychle vymizet. Toto nebezpečí hrozí především zcela izolované populaci v PO Hovoransko-Čejkovicko, zatímco populace na Hlučínsku a Javornicku mohou mít prospěch ze své vazby na dosud početné stavy strnada zahradního v Polsku.

Péče o druh

Na Hlučínsku se zdá, že se na růstu strnada zahradního podílí zavádění biopásů. Pozitivní dopad tzv. set-aside ploch i jiných forem ekologicky šetrného hospodaření byl již prokázán i v jiných zemích Evropy. Početnost strnada zahradního na Hlučínsku splňuje kritérium pro PO.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.