O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus)

Kategorie zákonné ochrany

Silně ohrožený

Červený seznam ČR

ohrožený (EN)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha II

CITES

Ekologie a biologie

Zbarvením je velmi podobný strakapoudu velkému, avšak bílá barva na tvářích přechází bez přerušení v bílé pruhy na krku.

Prostředím strakapouda jižního jsou zahrady, sady, parky, aleje, arboreta a hřbitovy ve městech nebo obcích i mimo ně, dále vinice, stromořadí podél cest, porosty kolem vodotečí, skupiny stromů v otevřené krajině, remízky, větrolamy, okraje lesních porostů aj. Druh nechybí ani v centru velkých měst, pokud je tam alespoň roztroušená stromová vegetace.

Strakapoudi jižní začínají bubnovat koncem II. (někdy již v I.) a zejména v III. Později bubnují během celého hnízdního období. V době snášení vajec samec bubnuje téměř celý den. Snášení vajec v našich podmínkách začíná nejdříve v polovině IV., většinou v V. Dutiny bývají pravidelněji používány 2–4x. Byla zaznamenána řada případů křížení se strakapoudem velkým.

Celkové rozšíření

Strakapoud jižní obývá střední a jihovýchodní Evropu v poměrně velké populaci, odhadované na 530 000–1 100 000 párů. Z toho tři čtvrtiny připadají na velmi hrubý odhad turecké populace, na ostatní státy zbývá 130 000–300 000 párů a polovina hnízdí v 9 členských státech EU. Zatímco v období 1970–1990 evropská populace rostla, v následujícím desetiletí nárůst pokračoval již jen v zemích na severní hranici areálu, avšak klíčová turecká populace zaznamenala úbytek.

Rozšíření v ČR

Centrum rozšíření strakapouda jižního je na jižní Moravě. Souvisle je také osídleno středomoravské Pomoraví, ale dále na sever je rozšíření už jen ostrůvkovité. V Čechách druh naopak dosud hnízdí velice vzácně. Zdá se, že územní šíření druhu se zpomalilo či dokonce zastavilo. Početnost k období 2001–2003 byla odhadnuta na 1 000–1 400 párů.

Ohrožení

Přestože se strakapoud jižní nezdá dosud být příliš ohrožen, jde nicméně z valné části o synantropní druh, v jehož biotopech je stále vyšší tlak na likvidaci nebo různé „úpravy“ starší stromové zeleně, na kterou je hnízdně i potravně vázán (staré sady a vinice, zahrady a zahrádkářské kolonie, aleje, parky, hřbitovy); totéž se týká i břehových porostů podél vodotečí. Na záhumenkových tratích v okolí jihomoravských obcí postupně bez náhrady dožívají staré vysokokmenné ovocné stromy, takže např. na mnoha místech v PO Hovoransko-Čejkovicko začíná být již zřetelný jejich úbytek.

Péče o druh

Základními opatřeními na podporu strakapouda jižního jsou jak udržení starých stromů v jeho biotopech, tak náhrada přestárlých a odumírajících novou výsadbou vysokokmenných odrůd ovocných stromů.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.