O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

raroh velký (Falco cherrug)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

raroh velký (Falco cherrug)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

kriticky ohrožený (CR)

Červený seznam IUCN

zranitelný (VU)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

příloha II

Bernská úmluva

příloha II

CITES

příloha II

Ekologie a biologie

Velký sokolovitý dravec se světlou hlavou a hnědou svrchní částí. Na hrudi a břiše jsou větší podélné skvrny. Hnízdí v listnatých a smíšených lesích, loví v otevřené krajině. V minulosti byl místně potravně vázán na kolonie syslů v době hnízdění.

Raroh velký u nás hnízdí především v nížinách, ojediněle v pahorkatinách. V posledním desetiletí hnízdí větší část jeho populace v zemědělské krajině v polních lesících nebo větrolamech, popř. na stožárech velmi vysokého napětí (440 kV), menší část pak v lužních lesích. Ojedinělá jsou hnízda na solitérním stromě, jednou bylo u nás zjištěno hnízdění na skále (na Slovensku pravidelně). Raroh obsazuje hlavně stará hnízda ptáků (káně lesní a další dravci, čáp bílý a černý, volavka popelavá, krkavec velký, vrána obecná), ale přijme i hnízdní podložky a umělá hnízda a polobudky.

Celkové rozšíření

Malá evropská populace raroha velkého je soustředěna do jihovýchodní Evropy, přičemž nejsevernější hnízdiště jsou známa ze Saského Švýcarska z období 1997–2001 a Slezska, oboustranně hranice mezi ČR a Polskem. Podle údajů z roku 2004 v Evropě hnízdilo 584–686 párů.

Rozšíření v ČR

Raroh velký v ČR pravidelně v malém množství hnízdí a přezimuje, přičemž jádrovou oblastí jeho výskytu je jižní Morava. Koncem 80. let vzniklo izolované hnízdiště na severní Moravě. V Čechách raroh hnízdil pouze v letech 1842–1843, 1932–1933 a snad i 1940. Populace v ČR kolísá kolem 10 párů.

Ohrožení

Raroh velký u nás hnízdí na samém severozápadním okraji svého areálu a velikost naší populace tak mimo jiné podléhá i jisté přirozené fluktuaci a je závislá především na velikosti populace maďarské, popř. slovenské a (bohužel na podstatně nižší úrovni zmonitorované) rakouské. Za hlavní potenciální ohrožující faktory lze považovat: vyrušování (lesní práce, nezodpovědní fotografové atd.), úhyny na vedeních VN, přímé pronásledování (především v okolí bažantnic a v polních honitbách s drobnou zvěří), popř. i v současné době diskutované nezodpovědné reintrodukční experimenty. Pozornost je potřeba nadále věnovat i možné kontaminaci potravních řetězců cizorodými látkami. Další možné ohrožení představují záměry na výstavbu větrných elektráren v bezprostřední blízkosti tradičních hnízdišť (aktuálně okresy Znojmo a Brno-venkov).

Péče o druh

Ochrana tohoto druhu by u nás měla být založena především na intenzivním monitoringu, důsledné individuální ochraně jednotlivých hnízdišť před veškerými možnými rušivými zásahy, dostatečné nabídce vhodných umělých hnízdních příležitostí (podložky, budky), fixaci rizikových – nestabilních hnízd v mimohnízdním období či – v případě potřeby – i v průběhu hnízdění a osazení nejrizikovějších tras elektrických vedení 22 kV funkčními zábranami.

Velká pozornost je mu věnována v rámci celostátního „Záchranného programu“.

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.