O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůDruhy z přílohy I

slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

kriticky ohrožený (CR)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o ptácích (příloha I)

Bonnská úmluva

příloha II

Bernská úmluva

příloha II

CITES

Ekologie a biologie

Slavík modráček tundrový je navrchu tmavě hnědý, spodina těla je bělavá, nad okem je světlý proužek. Charakteristickým znakem samce je jasně modrá náprsenka s rezavou skvrnou uprostřed, která je zespodu ohraničena černým, bílým a rezavým pruhem.

U nás se slavík modráček tundrový vyskytuje pouze v Krkonoších, kde hnízdí na subarktických rašeliništích a podmáčených subalpínských loukách porostlých vřesem, borůvčím a horskými druhy trav s ostrůvkovitým porostem horských zakrslých dřevin – borovice kleč, smrk ztepilý, jeřáb obecný a vrby. Na hnízdiště přilétá v průběhu V. a první poloviny VI., mimo jiné v závislosti na teplotě a sněhové pokrývce na začátku V., samci přilétají v průměru o 4 dny dříve než samice.

Celkové rozšíření

Slavík modráček tundrový obývá v Evropě arktickou a boreální zónu a v poměrně nedávné době začal hnízdit i ve vysokých horách střední, jižní a východní Evropy: v rakouských Alpách od roku 1975, v Krkonoších 1978, ve švýcarských Alpách 1980, v polských Vysokých Tatrách 1981, v italských Alpách 1983 a v ukrajinských Karpatech 1986.

Rozšíření v ČR

Hnízdění tohoto poddruhu je omezeno na vrcholová rašeliniště Krkonoš (1 300–1 470 m n. m.) v oblastech pramenišť Labe (Pančavská a Labská louka, prameny Mumlavy), Úpy a Bílého Labe (Úpské rašeliniště, Stříbrná bystřina, Stříbrný hřbet, Čertova louka). Ojedinělý výskyt zpívajícího samce na Pradědu v Jeseníkách zaznamenal v roce 1989 L. Hajný.

Hnízdní populace slavíka modráčka tundrového v Krkonoších je minimálně v průběhu posledních 20 let poměrně stabilní, kolísající mezi 20–35 zpívajícími samci a 11–23 samicemi. Stabilita je udržována imigrací dospělých ptáků ze severských populací.

Ohrožení

Kvalita biotopů a potravní nabídka na hnízdních lokalitách je v poslední době negativně ovlivňována i vyššími teplotami a nedostatkem srážek v hnízdním období, s důsledkem výrazného snížení hnízdní úspěšnosti a vymírání mláďat v kritických fázích vývoje. Potenciálním negativním faktorem s možným rizikem predace hnízd, mláďat i dospělých ptáků zůstává chov/držení koček a psů na Luční a Labské boudě. Tento problém lze však řešit pouze legislativním zákazem volného pobíhání domácích zvířat v 1. zóně národního parku.

Péče o druh

Literatura

Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z., eds. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2010. 320 s.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.