O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůMěkkýši

vrkoč útlý (Vertigo angustior)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

vrkoč útlý (Vertigo angustior)

Kategorie zákonné ochrany

Žádná

Červený seznam ČR

zranitelný (VU)

Červený seznam IUCN

závislý na ochraně (CD)

Směrnice o stanovištích

o stanovištích (příloha II)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

CITES

Ekologie a biologie

Vrkoč útlý je velmi malý plž o délce ulity nepřesahující 1,8 mm, který obývá zejména více otevřené bazické vlhké údolní louky, mokřadní biotopy a pěnovcová luční prameniště, kde žije v trávě, rozkládající se vegetaci v opadové vrstvě, nebo ve vlhkém mechu. Mohou však vylézat i na stonky rostlin (živých či odumřelých) do výše cca 10-15 cm. Rovněž jsou známy lokality výskytu na březích rybníků.

Obecně je vrkoč útlý považován za univoltinní druh. Živí se pravděpodobně detritem a rozkládajícím se organickým materiálem pocházejícím z rostlin, případně mikroorganismy přítomnými při rozkladu.

Celkové rozšíření

V současnosti je rozšířen v celé Evropě. Mimo to zasahuje do Turecka a severního Iránu. Jeho areál sahá od Portugalska do Přední Asie, na východě zasahuje až k Uralu. Druh se ojediněle vyskytuje v severní a jižní Evropě, byl zjištěn na Krymu, v severním Kavkazu a na Zakavkazí. Izolovaně je znám z Britských ostrovů.

Rozšíření v ČR

Vrkoč útlý je aktuálně doložen na řádově desítkách lokalit, rozmístěných téměř po celém našem území. Vyskytuje se zejména v oblasti středního a dolního toku Labe a Dolního Povltaví, roztroušeně pak v západních a jižních Čechách. Na Moravě je vrkoč útlý rozšířen zejména v Bílých Karpatech a Hostýnsko-vsetínské hornatině, kde žije na bazických lučních svahových prameništích. Kromě těchto dvou hlavních oblastí výskytu jsou známy i lokality v podmáčených příbřežních zónách v okolí rybníků.

Ohrožení

Mezi nejvýznamnější negativní faktory, které mohou výrazně ovlivnit populace vrkoče útlého, patří zejména změna vodního režimu, trofie a následně vážnější změny vegetace. Vzhledem k tomu, že je vrkoč útlý silně vlhkomilný druh, reaguje velmi citlivě na jakékoliv vysušování stanoviště. Nežádoucí je zarůstání lokalit vegetací a náletovými křovinami, nejsou-li pravidelně koseny. Intenzivní pastva může rovněž vést k velmi rychlé degradaci nebo likvidaci stanoviště v souvislosti s mechanickým poškozením a eutrofizací fekáliemi. Mezi další negativní vlivy lze počítat vypalování vegetace, nesprávné sečení, obdělávání půdy, produkce siláže, používání umělých hnojiv (včetně organických hnojiv) a aplikace pesticidů (včetně herbicidů).

Péče o druh

V rámci péče o druh je podstatné zejména zachování existujícího hydrologického a pastevního režimu na lokalitách s životaschopnými populacemi vrkoče útlého. Rovněž je možné pastevní režim nahradit pravidelným ručním kosením vegetace, a to v případě plošně malých lučních pramenišť. Z dalších opatření lze uvést odstraňování nahromaděné stařiny a náletů dřevin. V rámci aktivních opatření lze podle stavu lokality zvětšovat přechodovou zónu mezi loukou a mokřadem, kterou populace vrkoče často osidluje.

Literatura

Hlaváč J. 2001: Vertigo angustior Jeffreys, 1830 – vrkoč útlý. - Manuscript, depon. in AOPK Praha.

Horsák M. 2006: Návrh monitorovacího plánu pro plže Vertigo angustior Jeffreys, 1830. - Manuscript, depon. in AOPK Praha.

Juřičková L. 2003: Vertigo angustior a Vertigo geyeri. - Manuscript, depon. in AOPK Praha.

Kerney M. P. a kol. 1983: Die Lanschnecken Nord- und Mitteleuropas. – Hamburg u. Berlin, 384 s.

Ložek V. 1990: Měkkýši chráněných území Třebichovická olšinka a Čtvrtě. – Bohemia centralis, 19: 139-145. Praha.

Schilejko A. A. 1984: Nazemnyje moljuski podotrjada Pupillina fauny SSSR (Gastropoda, Pulmonata, Geophila). - Akademija nauk SSSR, III (3): 1-399. Leningrad.

Speight M.C.D., Moorkens E.A., Falkner, G. (Eds.) 2003: Proceedings of the Workshop on Conservation Biology of European Vertigo species. – Heldia, Band 5, 7: 1-183. München.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.