lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus)
dle nařízení vlády 166/2005 Sb.lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus)
Kategorie zákonné ochrany
Silně ohrožený
Červený seznam ČR
ohrožený (EN)
Červený seznam IUCN
zranitelný (VU)
Směrnice o stanovištích
o stanovištích (příloha II a IV)
Bonnská úmluva
Bernská úmluva
příloha II
CITES
Ekologie a biologie
Larvy se vyvíjejí v hnijícím vlhkém, černohnědě zabarveném lýku pod uvolněnou borkou padlých či zlomených listnatých stromů nebo ulomených silných větvích. Hlavní hostitelské rostliny jsou buk, osika a další topoly, duby i jiné listnáče. Larvy i imaga se živí hnijícím lýkem, larvy jsou příležitostně dravé. Vývoj trvá minimálně dva roky, dospělci brouci se líhnou na konci léta či na podzim, přezimují a na jaře se páří a kladou vajíčka. Nejčastěji jsou nalézáni na podzim a v časném jaře. Dospělce je možno najít v kmenech v časnějším stadiu rozpadu, nezřídka i v čerstvě padlých kmenech. To pravděpodobně souvisí s dynamikou druhu a rozpadu dřeva. Dospělci vyhledávají čerstvější kmeny, zatímco larvy na daných kmenech zůstávají, aby dokončily svůj vývoj.
Celkové rozšíření
Lesák rumělkový je západopalearktický druh, rozšířený i v severní, východní a jihovýchodní Evropě, od jižní Fennoskandie až po Řecko s izolovaným výskytem v jižní Itálii, východně do Ruska a Ukrajiny. Ve střední Evropě je znám z Bavorska, Rakouska, Česka, Slovenska a Polska.
Rozšíření v ČR
Po řadu let byl považován za velmi vzácný druh, známý pouze z Beskyd (NPR Mionší) a z lužních lesů při dolním toku Dyje. Staré nálezy však byly známé i ze Šumavy a Vraného. Od devadesátých let dvacátého století se však objevují nové nálezy z dalších oblastí. Dnes je lesák rumělkový znám ještě z lesů na dolním toku Odry, z povodí Bečvy a Svratky a z řady lokalit ve středních a východních Čechách (střední Polabí, dolní Poohří), nově byl zjištěn i v Bílých Karpatech.
Ohrožení
Ke svému vývoji vyžaduje dostatečný počet padlých či zlomených stromů v souvislých lesních porostech s přirozenou skladbou dřevin. Pravděpodobně mu vyhovují zapojené porosty, tedy zástin a vyšší relativní vlhkost. Nedostatek a úbytek vhodných biotopů v krajině je pak hlavní příčinou ohrožení. Pravděpodobný dostatek strukturně odpovídajících, především lužních porostů je zřejmě v příčinném vztahu se vzrůstajícím počtem nálezů v současnosti.
Péče o druh
Pro přežití populací lesáka rumělkového je nutno zajistit kontinuální výskyt substrátu vhodného pro vývoj druhu, tj. zachovat na dané lokalitě co nejvyšší počet starých stromů a starého dřeva v přirozenému rozkladu. Těžba není vyloučena, je však vhodné volit méně razantní způsoby seče.
Literatura
Chobot K., 2006. Lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus – málo známý druh naší fauny. Ochrana přírody 61/9: 269.
Jelínek J., 2000: Návrh národního seznamu území „Special Areas of Conservation“ pro druh Cucujus cinnaberinus (Scopoli, 1763). Podklady pro zařazení do soustavy „NATURA 2000“. Unpubl. MS, Praha: AOPK ČR, 4 pp.
Vávra J. Ch., 2005. Metodika monitoringu evropsky významného druhu – Lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus). 11 pp. Unpubl. MS, Praha: AOPK ČR
|
|