Silně ohrožený
kriticky ohrožený (CR)
neznámý
příloha II
Obývá stojaté oligotrofní až mezotrofní, také dystrofní či rašeliništní vody (prosluněné lesní rybníčky, rašelinná jezírka, oligotrofní slatiny), vzácně také antropogenní tůně v poklesových kotlinách. Preferuje spíše menší biotopy, obvykle středně hluboké nádrže (do 1 m) s dostatečně velkou otevřenou vodní hladinou a s plovoucí či submerzní vodní vegetací; často v okolí lesních porostů (ne vrchovištní tůně). Stanoviště mohou být i středně velké tůně vzniklé po odtěžení rašeliny (cca. 20 až 30 let staré). Nadmořská výška stanoviště max. 700 až 900 m (obvykle do 500 m). Larvy žijí na ponořené vegetaci, rozkládajících se částech rostlin nebo v rašelinném bahně na dnech či březích. Larvy i dospělci se živí převážně menším vodním hmyzem, jsou málo selektivní. Vývoj larev je dvouletý (jediná generace v roce). Líhnutí larev (a výskyt exuvií) od poloviny května do konce července. Doba aktivity imag spadá od konce května či počátku června (velmi častý výskyt juvenilních jedinců) do poloviny srpna. Dospělci se příliš nevzdalují od vodního stanoviště. Samci vykazují teritoriální chování vůči jedincům téhož druhu i samcům dalších druhů rodu Leucorrhinia, případně i jiným vážkám. Druh je acidoindiferentní, upřednostňuje vody bez ryb či s nižším stupněm zarybnění.
Palearktický druh (eurosibiřský faunistický prvek). Areál se rozprostírá v oblasti mezi střední až severozápadní Evropou a centrální částí Asie (východně Uralu). Z pohledu možné imigrace do ČR má význam výskyt druhu v jižním Polsku a především v německém příhraničí.
V minulosti sporadické nálezy jednotlivých imag. Recentní populace velmi vzácné, známy téměř výhradně ze severních Čech – z Českolipska. Od konce 90. let 20. století postupně zjištěn autochtonní výskyt (juvenilní imaga, epigamní chování, ovipozice) nejméně na třech lokalitách v severních Čechách.
Zánik vhodných biotopů a stanovišť (silné zarůstání rákosem, zánik nebo likvidace vodní vegetace, výrazné kolísání hladiny, vypouštění nádrží, bagrování břehových partií, intenzivní rybochovné rybochovné aktivity, hnojení nebo intenzivní krmení rybí osádky v nádržích).
Omezení působení negativních vlivů (viz výše) na lokalitách výskytu a zavedení vhodného managementu (pravidelná péče o vegetaci a nádrže obývané druhem).
Askew R. (2004): The dragonflies of Europe (revised edition). 308 pp., Harley Books, Colchester. Červenka P. (2001): Další nález vážky běloústé (Leucorrhinia albifrons, Odonata: Libellulidea) na Moravě. Vážky 2001: sborník referátů z celostátního semináře odonatologů, ZO ČSOP Vlašim: 143 - 145. Dolný A. (2005): Rozšíření, biologie a ekologie evropsky významných („naturových“) druhů vážek – Česká republika. Vážky 2005: sborník referátů z celostátního semináře odonatologů, ZO ČSOP Vlašim: 97 – 122. Hanel L. & Zelený J. (2000): Vážky (Odonata): výzkum a ochrana. 240 pp., Český svaz ochránců přírody, Vlašim. Honců M. & Roztočil O. (2005): Výsledky monitorování vážek rodu Leucorrhinia (Odonata: Libellulidae) na Českolipsku v letech 2003–2005. Vážky 2005: sborník referátů z celostátního semináře odonatologů, ZO ČSOP Vlašim: 49 - 63
![]() |
![]() |