O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůVážky

klínatka žlutonohá (Gomphus flavipes)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

klínatka žlutonohá (Gomphus flavipes)

Kategorie zákonné ochrany

Silně ohrožený

Červený seznam ČR

ohrožený (EN)

Červený seznam IUCN

neznámý

Směrnice o stanovištích

o stanovištích (příloha IV)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha II

CITES

Ekologie a biologie

Klínatka obývá podhorské a zvláště nížinné řeky, středně velké až veletoky, široké obvykle alespoň desítky metrů až stovky metrů. Vzácněji se vyskytuje také v pomalu tekoucích menších řekách a kanálech. Hloubka řek s výskytem se pohybuje od několika decimetrů do více metrů. Druh preferuje, meandrující, přírodě blízké řeky, s málo až středně znečištěnou vodou; vyskytuje se ale také ve znečištěných vodách. Druh se vyskytuje jen v nízkých nadmořských výškách. Larvy žijí na dně tekoucích vod, často zahrabání v horní vrstvě dna (až na přední část hlavy a anální pyramidu, které vyčnívají ze dna), obvyklý charakter dna je písčitý až písčitobahnitý, často s vyšším obsahem detritu. Přítomnost většího množství vodních rostlin není druhem vyžadována. Dostatečnou ochranu před vlivem proudu představuje dno, resp. hraniční vrstva bezprostředně nad ním; druh jednoznačně upřednostňuje mikrobiotopy s pomalu tekoucí vodou. Larvy se živí převážně menším vodním hmyzem, v zimním období může hrát významnější roli také detritus, obecně však nevykazují významnou potravní preferenci. Také dospělci jsou vzhledem ke své kořisti málo selektivní. Jediná generace v roce; vývoj larev je dvouletý až čtyřletý, ve střední a západní Evropě nejčastěji tříletý. Zimujícím stadiem jsou larvy, případně vajíčka, larvičky se líhnou obvykle již do několika týdnů (2–5 v závislosti na teplotě). Larvální vývoj prochází 14 vývojovými instary. Líhnutí imag probíhá v závislosti na teplotě vody od třetí květnové dekády do konce července, nejintenzivněji v druhé polovině června. Doba aktivity imag trvá od počátku června do druhé poloviny září (výjimečně až do počátku října).

Celkové rozšíření

Palearktický druh (eurosibiřský faunistický prvek s centrem areálu ve východní Evropě). Areál se rozprostírá v prostoru mezi západní Evropou (Francií) a východní částí Asie (východní Sibiř). Do střední Evropy zasahuje areál výskytu z východu. Z našich sousedních zemí je G. flavipes relativně běžný v Polsku (prakticky celé území, nížiny až střední polohy země), kde tvoří velké populace, včetně příhraničních oblastí, např. Horní a Dolní Slezsko; dále v některých oblastech Německa (např. v Sasku) a Rakouska (Podunají). Na Slovensku je výskyt častější v západní, jižní a jihovýchodní části státu.

Rozšíření v ČR

V České republice se vyskytuje klínatka vzácně, ostrůvkovitě. Hojnější je na Moravě než v Čechách a ve Slezsku. Vyšší denzitu populací lze předpokládat na středním (Bzenecko) a dolním (Břeclavsko, Hodonínsko) toku Moravy a na dolním toku Dyje. Na severu Moravy a ve Slezsku jsou známy jen sporadické (nepublikované) nálezy imag na Odře – Novojičínsko, Ostravsko, Bohumín na Karvinsku. V Čechách není evidována autochotonní populace, známy jsou historické nálezy (Polabí); recentní výskyt lze předpokládat vzhledem k početnému výskytu druhu na Labi v Sasku.

Ohrožení

Tuto vážku je ohrožuje především napřimování vodních toků, zpevňování břehů, stavba jezů a přehradních nádrží, těžba písku z říčních koryt. Tyto zásahy probíhají v poslední době opět ve zvýšené míře v rámci protipovodňových opatření. Nebezpečím pro tento druh může být dále likvidace břehových porostů a znečišťování vody průmyslem a zemědělskou činností.

Péče o druh

Jako u většiny bezobratlých živočichů spočívá ochrana klínatky v důsledné ochraně jejího biotopu. Je třeba zachovat dostatečně dlouhé úseky přirozeně meandrujících řek a potoků s nezpevněnými břehy. Na evropsky významných lokalitách, ale i v přilehlých úsecích je nutné především vyloučit úpravy koryta, stavbu jezů a dalších vodních děl (včetně malých vodních elektráren). Tato ochranná omezení pomohou chránit nejen klínatku žlutonohou, ale i řadu dalších ohrožených živočichů vázaných na říční sedimenty a nezpevněné břehy.

Literatura

Askew R., 2004: The dragonflies of Europe (revised edition). 308 pp., Harley Books, Colchester. Dolný A., v tisku: Rozšíření, biologie a ekologie evropsky významných („naturových“) druhů vážek – Česká republika. Vážky 2005: sborník referátů VII.. celostátního semináře odonatologů v Krušných horách, ZO ČSOP Vlašim. Hanel L. & Zelený J., 2000: Vážky (Odonata): výzkum a ochrana. 240 pp., Český svaz ochránců přírody, Vlašim.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.