O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůMotýli

jasoň dymnivkový (Parnasius mnemosyne)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

jasoň dymnivkový (Parnasius mnemosyne)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

kriticky ohrožený (CR)

Červený seznam IUCN

neznámý

Směrnice o stanovištích

o stanovištích (příloha IV)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha II

CITES

Ekologie a biologie

Jako světlinový druh jasoň v minulosti prosperoval v tzv. nízkých a středních lesích (pařezinách) a pastevních lesích, kde jemnozrnná a v čase přetrvávající mozaika otevřených světlin umožňovala populacím stopovat sukcesní změny na stanovištích. V našich podmínkách jsou v současnosti kolonie omezeny na raná sukcesní stadia v komplexech listnatých lesů (paseky, světlé lesní lemy a ekotony nebo široké průseky). Zde se jeho živné rostliny vyskytují mimo zástin stromů a keřů a jsou v jarním aspektu osluněny, což je pro přežití jasoně zcela zásadní. Protože lokální kolonie jsou vázány na přechodná sukcesní stadia, je jejich trvání omezeno dobou do zapojení korun dřevinného náletu (či výsadby) na příslušném stanovišti. Housenky se vyvíjejí na různých druzích dymnivek. Dospělci navštěvují celou řadu nektaronosných rostlin pozdně jarního a časně letního aspektu. Dospělci se objevuje od počátku května do července. Vajíčka jsou kladena jednotlivě, vzácně v malých skupinách (max. 3 ks) na plochy nezastíněné korunami stromů nebo keřů s hojným výskytem hostitelských dymnivek. Protože dymnivky jsou během letu motýla (květen - červen) již zaschlé, bývají umístěny na jinou vegetaci či na stařinu. Vajíčka takto přezimují, larvy se z nich líhnou v březnu následujícího roku. Kuklí se při zemi skryty v opadance, stadium kukly trvá velmi krátce.

Celkové rozšíření

Druh je rozšířen ostrůvkovitě v západní polovině palearktické oblasti. Žije od Pyrenejí přes střední a východní Evropu do jižní Skandinávie, dále na Balkánském poloostrově, v Turecku, Zakavkazsku, v horách Blízkého východu, v jižním Rusku, na Urale, po jižní Sibiř a Ťan-Šan Ve většině evropských zemí v západní části areálu motýl ustupuje a je ohrožen, zvláště špatná je situace v České republice, Polsku, Německu a Rakousku. Status ohrožení ve východní části areálu není znám.

Rozšíření v ČR

V minulosti byl tento motýl ostrůvkovitě rozšířen prakticky po celém území státu od nížin až po vysoké polohy. Během 20. století vyhynul v celých Čechách, kde historicky žil na Karlovarsku, Plzeňsku, ve středních Čechách (povodí Berounky), v Českém středohoří, v Podkrkonoší, Podorličí a v Polabí. Na Moravě byl v minulosti rozšířen téměř na celém území kromě Ostravska. Z bezmála stovky severomoravských historických lokalit se zde do současnosti udržel jen na třinácti z nich, jež fakticky tvoří šest populací, z nichž jen jedna je silná a životaschopná. V současnosti se vyskytuje pouze na Moravě. Všechny populace jsou izolované, početnější kolonie přežívají v CHKO Litovelské Pomoraví, v CHKO Pálava (oblast Milovického lesa) a v NP Podyjí. Ostatní populace jsou bezprostředně ohrožené.

Ohrožení

Jako světlinový druh jasoň v minulosti prosperoval v tzv. nízkých a středních lesích (pařezinách) a pastevních lesích, kde mozaika otevřených světlin umožňovala populacím využívat sukcesní změny na stanovištích. Populace nemohou přežít zapojení lesních porostů (výrazný ústup v ČR časově spadá do období převodů tzv. pařezin lesů na vysokokmenné kultury).

Péče o druh

Dlouhodobé přežití lokálních metapopulací populací (sestávajících z více kolonií) vyžaduje stálou nabídce raných sukcesních ploch v lesích a na jejich vhodnou distribuci v prostoru i čase; každá nově založená raně sukcesní plocha se dříve nebo později (v našich podmínkách během 6-12 let v závislosti na lesním typu) stane pro jasoně neobývatelnou. Management konkrétních lokalit je pak nutné těmto podmínkám přizpůsobit.

Literatura

Konvička M., Hula V. a Beneš J. (2006) Metodika monitoringu evropsky významného druhu jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne). Unpubl. 9 pp. MS, Praha: AOPK ČR. Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli české republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.