O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůObojživelníci

rosnička zelená (Hyla arborea)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

rosnička zelená (Hyla arborea)

Kategorie zákonné ochrany

Silně ohrožený

Červený seznam ČR

téměř ohrožený (NT)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o stanovištích (příloha IV)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha II

CITES

Ekologie a biologie

Z hlediska hypsometrického rozšíření je současný výskyt rosničky zelené v ČR vymezen horní hranicí 750 m n. m. Je typickou šplhavou žábou, která tráví většinu života na vegetaci. Upřednostňuje otevřená, osluněná stanoviště v blízkosti drobných a středně velkých vodních nádrží s přiléhajícími lučními biotopy a roztroušenými porosty dřevin. Tyto vodní nádrže využívá jako místo k rozmnožování. Rozmnožování, kterému předcházejí hlasové projevy probíhá od konce dubna do července. Vyhledává dobře osluněná místa s hloubkou vody 10 -30 cm a hladinou pokrytou plovoucí vegetací, ale i zcela bez vegetace. Důležitá je i přítomnost pobřežní vegetace. Jedna samička klade asi 800 vajíček v několika malých, asi jako vlašský ořech velkých shlucích. Rosničky jsou schopny osidlovat jako jeden z prvních našich druhů žab i nově čerstvě vzniklé vodní nádrže. K metamorfóze dochází přibližně za 3 měsíce. Počátkem podzimu žáby vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, v ruinách, ve sklepích atp.

Celkové rozšíření

Areál rozšíření zahrnuje většině území Evropy. Chybí v severní Evropě, na Pyrenejském poloostrově, ve Velké Británii, jižní Francii a v Itálii. Zasahuje až do Malé Asie.

Rozšíření v ČR

Současný výskyt rosničky tvoří celé území České republiky, má však převážně mozaikovitý charakter. Rosnička upřednostňuje nižší až střední polohy přibližně do 550 m.n.m. Horní hranice rozšíření v ČR je 750 m.n.m.. Na její výskyt má určující vliv především teplotní režim na lokalitách.

Ohrožení

K výraznému snížení počtu lokalit a početních stavů docházelo přibližně od padesátých let. V té době začalo docházet k výrazným krajinotvorným změnám (likvidace vhodných biotopů jako důsledek velkoplošného hospodaření) a postupné chemizaci zemědělství. Negativním faktorem působícím v dnešní době je intenzivní rybníkářství. Intenzivním hnojením rybníků dochází k takovému nahromadění organických látek, že se pulci nemohou vyvíjet a tak postupně celé populace vymírají. Negativně také působí rušení stanovišť, na kterých se rosničky rozmnožují a pozemkové úpravy, např. likvidace drobných vodních ploch nebo odstraňování břehových porostů využívaných rosničkami ke slunění. Rosničkám však neprospívá ani nekontrolované zarůstání břehů dřevinami, dochází tak k zastínění vodní plochy a mizí i vhodná místa ke slunění.

Péče o druh

Zachování vhodných biotopů, tedy především zabezpečení oligotrofních vodních ploch – rybníčků, tůní, mokřadů. Na těchto místech a v jejich okolí je vhodné zajistit extenzivní způsob hospodaření s vyloučením používání pesticidů a intenzivního hnojení. Stejně důležitá jako vhodná vodní plocha je i pobřežní vegetace s přirozeným bylinným pobřežním krytem a roztroušenými porosty dřevin.

Literatura

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.