blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)
dle nařízení vlády 166/2005 Sb.blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus)
Kategorie zákonné ochrany
Silně ohrožený
Červený seznam ČR
téměř ohrožený (NT)
Červený seznam IUCN
málo dotčený (LC)
Směrnice o stanovištích
o stanovištích (příloha IV)
Bonnská úmluva
Bernská úmluva
příloha II
CITES
Ekologie a biologie
Blatnice preferuje lokality s lehkými písčitými půdami, často poblíž velkých toků. Vyskytuje se však i v zemědělsky využívané krajině v oblastech lehčích půd, v mokřadech a stepních lokalitách. Vyhýbá se lesnaté krajině a oblastem s tenkou vrstvou půdy nebo s těžkou půdou. K rozmnožování dochází většinou v malých a středně velkých vodních nádržích s hloubkou 30 až 100 cm a dostatečným množstvím vodních rostlin. Ve vodě se objevuje podle místních podmínek v dubnu až květnu. Páření blatnic stejně jako jejich vokalizace probíhá pod vodou. Šňůry s vajíčky zachycují samice na vodní rostliny. Larvy blatnic mohou dosáhnout neobvyklých rozměrů. V některých případech mohou přezimovat a metamorfovat teprve přístí rok. Mimo krátké rozmnožování žijí na souši a aktivní jsou pouze v noci. Den přečkávají v krytu, nejčastěji zahrabané v zemi až do hloubky 1 m. Stejným způsobem i přezimují.
Celkové rozšíření
Široce rozšířený druh, vyskytující se v Evropě s výjimkou Velké Británie, Pyrenejského poloostrova a většiny severní a jižní Evropy. Rozšířena od střední Francie až do Kazachstánu na východě. Na jihu zasahuje do Bulharska, na severu pak do Dánska, jižního Švédska a Estonska.
Rozšíření v ČR
Areál výskytu blatnice v ČR je značně roztříštěný. Souvisleji se vyskytuje pouze v Polabí a v rybničnatých oblastech. Značné rozšíření je zaznamenáno na Českomoravské vrchovině. Většina lokalit se nachází v nadmořských výškách do 500 m.n.m., pouze výjimečně je nacházena ve vyšších polohách. Maximální zjištěná nadmořská výška pro tento druh je 810 m n. m.
Ohrožení
Pro tento druh je velkým nebezpečím používání biocidů, zde o to větším, že blatnice obývá především intenzivně obhospodařované oblasti. Ohrožení však do značné míry souvisí i s rybničním hospodářstvím, neboť při přihnojování rybníků dochází k masovému úhynu pulců, kteří jsou mimořádně citliví na změnu kvality vody. Také regulací nížinných toků řek, zavážením písníků a menších rybníků dochází k likvidaci jejich stanovišť. Negativně působí i dlouhodobé vypuštění rybníků, např. při odbahňování. Do značné míry je pro blatnici dnes již nevýhodou její skrytý způsob života, neboť lokality výskytu nejsou podchyceny a k jejich likvidaci dochází i tam, kde by tomu bylo možné zabránit.
Péče o druh
Evidence rozmnožovacích vodních ploch je základem ochranářských opatření. Dosud zjištěným lokalitám je nezbytné zajistit právní i faktickou ochranu, zabránit hnojení rybníků a používání biocidů. Důležitý je management lokalit, zabraňující přílišnému zarůstání nebo zazemňování vodních nádrží. Úspěšné je i budování nových, dostatečně velkých nádrží.
Literatura
|
|