O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůObojživelníci

ropucha krátkonohá (Bufo calamita)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

ropucha krátkonohá (Bufo calamita)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

ohrožený (EN)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha II

CITES

Ekologie a biologie

Obývá nížiny i pahorkatiny, především v oblastech s písčitými, sprašovými a hlinitými půdami v blízkosti vodních nádrží. Osidluje obvykle druhové biotopy – pískovny, výsypky, kaolinové lomy, častá je i v polích. K rozmnožování vyhledává mělké nezarostlé nebo jen málo zarostlé, nezastíněné vodní plochy, často i periodického charakteru. Patří k prvním průkopníkům, kteří osídlují zcela čerstvě vzniklé nádrže a jsou schopni se v nich rozmnožovat tak dlouho, dokud nezačnou zarůstat vegetací. Potom se ropuchy krátkonohé z lokality vytrácejí. Ve vodě se objevuje zpravidla v dubnu. Pro rozmnožování vyhledává dobře osluněné, mělké nádrže s hloubkou vody do 10 cm, kde klade vajíčka v rosolovitých šňůrách. Samci se v době rozmnožování ozývají silným, daleko slyšitelným hlasem. Pulci se vyvíjejí pouze 1 – 2 měsíce. Mimo období rozmnožování se žáby zdržují na souši. Ve dne obvykle ukrývají ve vlhkém písku a aktivní jsou v noci.

Celkové rozšíření

Ropucha krátkonohá má poměrně velký areál rozšíření v západní Evropě. Žije na Pyrenejském poloostrově, ve Francii a v oblasti severně od Alp a Tater. Na severu zasahuje do jižního Švédska a k Finskému zálivu, který tvoří východní hranici jejího areálu. Žije také na Britských ostrovech.

Rozšíření v ČR

ČR leží na východní hranici areálu druhu. Ropucha krátkonohá žije pouze v Čechách, na Moravě a Slezsku zjištěna nebyla. Nejvýchodnějšími oblastmi jejího výskytu u nás jsou Třeboňsko a okolí Hradce Králové.

Ohrožení

Druh je nejzranitelnější v době rozmnožování a vývoje pulců. Největším nebezpečím pro ropuchu krátkonohou je vysušování krajiny a regulace vodních toků, které vedou k poklesu hladiny spodní vody, a tím k zániku drobných periodických inundačních tůní. Nepříznivě působí také zavážení různých vodních nádrží, jako jsou např. zatopené pískovny. Negativní vliv má i znečišťování vody a nadměrná chemizace v zemědělství a lesnictví. Vhodná místa k rozmnožování mizí i díky přirozené sukcesi vodní plochy. Vzhledem k tomu, že lokality v ČR se nacházejí na hranici areálu, je zde druh zvláště citlivý na veškeré negativní vlivy.

Péče o druh

Ochrana spočívá především v zachování vhodných biotopů a v přísné ochraně vod, ve kterých se druh prokazatelně rozmnožuje.

Literatura

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.