O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůLišejníky

dutohlávka (Cladonia subgenus Cladina)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

dutohlávka (Cladonia subgenus Cladina)

Kategorie zákonné ochrany

Žádná

Červený seznam ČR

-

Červený seznam IUCN

-

Směrnice o stanovištích

o stanovištích (příloha V)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

CITES

Ekologie a biologie

Nápadné dutohlávky s keříčkovitou stélkou, postrádající šupiny a kůru, které se vyskytují ve světlých lesích, vřesovištích, rašeliništích, skalnatých svazích a balvanitých sutích. Především jsou známy jako “sobí lišejníky”, protože jsou důležitou potravou sobů boreální a subarktické zóny Evropy, Ameriky a Asie. Většina druhů má těžiště výskytu v severských oblastech.

Dutohlávka brvitá (Cladonia ciliata) se vyskytuje od nížin až do hor na živinami chudých, často bazických půdách v nepříliš tmavých acidofilních doubravách, bučinách a borech, ve vřesovištích a na báze bohatých suchých trávnících, zřídka na rašelině. Preferuje teplá a světlá stanoviště.

Dutohlávka horská (Cladonia stellaris) roste ve vyšších a vysokohorských polohách bohatých na srážky a živinami chudých půdách, v chladových údolích, v rašelinných lesích a rašeliništích, na humidních balvanitých sutích a na stinných skalnatých svazích, v Alpách též na vřesovištích. Preferuje stanoviště s dlouho přetrvávající sněhovou pokrývkou a pozdním vývinem vegetace.

Dutohlávka lesní (Cladonia arbuscula) roste na humózních, kamenitých a písčitých půdách. chudých na živiny ve vřesovištích, borových lesích, na písku, mezi mechy na silikátových skalách, v rašeliništích a rašelinných lesích. Mnohdy její výskyt závisí na dostatečném přísunu srážek a nízké konkurenci cévnatých rostlin.

Dutohlávka ježovitá (Cladonia portentosa) roste na humózních, kamenitých a písčitých půdách. Upřednostňuje mírné klima a teplá stanoviště (s konstantní a ne příliš nízkou humiditou a vyšším osluněním než většina druhů podrodu Cladina) ve víceméně přirozených, nepříliš tmavých borech na písku a na výchozech skal, ve vřesovištích, suchých trávnících, nebo v doubravách a bučinách, zřídka i na mechatých sutích spolu s dalšími zástupci podrodu Cladina. Roste ale také na chladných a humidních stanovištích, zvláště v horských oblastech.

Dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina) roste na humózních, kamenitých a písčitých půdách. V nížinách se vyskytuje ve vřesovištích na písku a světlých borových lesích, v horách na silikátových skalách, v balvanitých sutích, rašeliništích a vřesovištích. Vyhýbá se velmi exponovaným stanovištím na skalních převisech a nevyskytuje se v alpínských vřesovištích. Druh téměř chybí v teplých a suchých oblastech a preferuje chladná a vlhká stanoviště.

Dutohlávka Cladonia stygia roste často společně s dutohlávkou sobí, ale je mnohem více vázána na rašeliniště a na vyšší horské polohy. Řidčeji se vyskytuje v balvanitých sutích, v depresích s chladným vzduchem a na subalpínských vřesovištích.

Celkové rozšíření

Dutohlávka brvitá (Cladonia ciliata) je rozšířena na severní polokouli. Roste v Evropě, Severní Americe, Turecku, Himalájích a východní Asii. V Evropě má boreálně-temperátní-submediteránní areál s preferencí atlanticko-subatlantické oblasti.

Dutohlávka horská (Cladonia stellaris) je cirkumpolární druh severní polokoule, ale vyhýbá se nejvyšší Arktidě. Je známa z Evropy, Grónska, Severní Ameriky a v Asii hlavně na Sibiři. V Evropě má (arkticko-)boreálně-temperátní areál, zatímco v temperátní oblasti preferuje hory a zvláště alpínskou zónu.

Dutohlávka lesní (Cladonia arbuscula) je celosvětově rozšířený druh. Roste v Evropě, Arktidě, Severní a Jižní Americe, Asii, Austrálii, na Novém Zélandě a v Antarktidě. V Evropě má arkticko-boreálně-temperátní areál, v submediterání oblasti se přesouvá těžiště výskytu do hor. V mediteránu chybí.

Dutohlávka ježovitá (Cladonia portentosa) je evropský endemit s temperátně-mediterránním, atlanticko-subatlantickým areálem rozšíření. Centrum výskytu je v severním Německu, severní Francii, Beneluxu, Dánsku, západním Norsku a na Britských ostrovech.

Dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina) je druh severní polokolule, vyskytuje se v Evropě, Severní Americe a Asii. Variety se vyskytují také ve střední a jižní Americe a v Antarktidě. V Evropě má druh (arkticko-)boreálně-temperátní-(submediterránní) areál s jasnou preferencí pro severská území. V jižní části svého geografického rozšíření se druh vyskytuje pouze v horách, zatímco v nížinách je ohrožený a zčásti vymizelý.

Dutohlávka Cladonia stygia se vyskytuje na severní polokouli. V Evropě má (arkticko-)boreálně-temperátní areál, zatímco v temperátní oblasti preferuje hory. Vzhledem k odlišení tohoto druhu od Cladonia rangiferina až v roce 1984, jsou znalosti o rozšíření tohoto druhu velmi nedostatečné.

Rozšíření v ČR

Dutohlávka brvitá (Cladonia ciliata) je dle historických údajů u nás široce rozšířena od nížin do hor. Její recentní výsky je ale nedostatečně známý.

Dutohlávka horská (Cladonia stellaris) se podle historických údajů vyskytovala od nižších středních poloh do hor. Potvrzena je většina lokalit na Šumavě a v nižší poloze lokalita u Dolních Kralovic. Je reliktním prvkem reliktních borů v horském a vysokohorském až alpínském stupni.

Dutohlávka lesní (Cladonia arbuscula) roste od nížin do hor.

Dutohlávka ježovitá (Cladonia portentosa) dosahuje v ČR hranice svého geografického rozšíření s východní hranicí probíhající západní Moravou a pokračující jihozápadním Slovenskem. Těžištěm výskytu je pahorkatina (200-500 m n.m.). V České republice bylo evidováno v r. 1982 (Pišút, 1982) ca 33 známých lokalit, během dalších let byly nalezeny další, ale lze předpokládat, že na řadě lokalit původních lokalit druh vymizel.

Dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina) dle historických údajů je v ČR velmi široce rozšířena od nížin do hor. Recentně však z nížin mizí.

Rozšíření dutohlávky Cladonia stygia je v ČR naprosto neprobádané. Dosud nalezené lokality potvrzují výskyt na podobných lokalitách jako dutohlávka sobí, má ale výrazně horskou tendenci a preferuje humidnější podmínky.

Ohrožení

Všechny druhy podrodu Cladina jsou více či méně ohroženy (především v nížinách), protože jsou závislé na přirozených a polo-přirozených stanovištích, která jsou chudá na živiny a která více a více mizí. Při výzkumech některých lokalit těchto druhů v letech 2005 – 2007 (Kocourková, 2007) se ukázalo, že na těchto lokalitách některé z druhů podrodu Cladina mizí v důsledku vyššího zapojení porostů (pramenící ze změn klimatu), například zarůstání klečí. Vlivem globálního okyselení půd. V důsledku mikroklimatických změn vzniklých kácením porostů přímo na lokalitách výskytu či v jejich blízkém okolí. Dle literárních zdrojů byly v minulosti tyto lišejníky hojně užívány pro dekorativní účely (květinářství, modelářství), což zřejmě také přispělo k jejich vymizení z řady historických lokalit.

Péče o druh

Na recentně známých lokalitách dutohlávky horské, kde bylo při probíhajícím monitoringu v letech 2005-2007 (Kocourková, 2007) zjištěno působení negativních vlivů, byly podniknuty kroky k zajištění bezzásahového a pro druh vhodného managementu.

Literatura

Antonín, V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. – Libri: Academia, Praha, 472pp.- IUCN (2001): IUCN Red List categories and criteria: Version 3.1. IUCN Species Survival Commission. – IUCN, Gland, Switzerland, and Cambridge, U. K. Kocourková J., von Brackel (2005): metodika monitoringu druhů Cladonia sect. Cladina pro zprávu Habitats Directive. Ms. 39pp. + přílohy (depon in AOPK ČR, Praha). Kocourková J.(2007): Zpráva z monitoringu druhu Cladonia stellaris (sect. Cladina) za rok 2007. – Ms. 64pp. + přílohy (depon in AOPK ČR, Praha).

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.