O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůSavci

myšivka horská (Sicista betulina)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

myšivka horská (Sicista betulina)

Kategorie zákonné ochrany

Silně ohrožený

Červený seznam ČR

zranitelný (VU)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o stanovištích (příloha IV)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha II

CITES

Ekologie a biologie

V našich podmínkách myšivka horská osídluje především vlhká stanoviště s bohatým bylinným patrem (vlhkomilné i ruderální druhy), ponejvíce mimo souvislý zapojený les. Jde zejména o břehy potoků, vlhké až podmáčené louky a mokřady. Nad horní hranicí lesa se vyskytuje na loučkách s roztroušenými smrčky a četnými prameništi. Na Šumavě preferuje především porosty geobotanických svazů Polygono–Trisetion, Alopecurion, Caricion fuscae a Caricion rostratae. Nemalá část nálezů ovšem pochází z míst ekotonového charakteru (styku dvou biotopů, například les/louka, les/kleč apod.). Poměrně často byla myšivka chytána i na částečně ruderálních stanovištích (např. v porostech kopřiv v místech zaniklého někdejšího osídlení). Ve vyšších nadmořských výškách hraje určitou roli zřejmě i expozice stanoviště, ve většině případů si vybírá k jihu orientované svahy. Dalšími oblíbenými místy výskytu jsou paseky a světliny v jehličnatých i smíšených lesích v ranných fázích sukcese (na Šumavě byla dokonce zastižena i na plochách ošetřených herbicidy), vyskytuje se i na světlinách v bukových porostech. Do výčtu stanovišť patří i různé typy rašelinišť, zatím však není zřejmé, zda jsou obývána trvale či sezónně. V submontánním pásmu byla zjištěna dokonce i na zemědělských plochách (obdělávané pole, pravidelně sečená louka apod.).

Celkové rozšíření

Ostrůvkovitě žije v lesním a lesostepním pásmu Eurasie od jižní Skandinávie po střední Sibiř, na jihu zasahuje do horských oblastí střední Evropy (Alpy, Karpaty).

Rozšíření v ČR

Stávající areál výskytu myšivky horské jako typického boreomontánního druhu má u nás zřetelně reliktní charakter a tvoří ho několik izolovaných refugií v Šumavské hornatině (Šumava, Šumavské podhůří, Novohradské hory), Východních Sudetech (Králický Sněžník, Hrubý Jeseník, Rychlebské hory, Zlatohorská vrchovina, Hanušovická vrchovina) a Západních Karpatech (Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy, Javorníky, Jablunkovská vrchovina, Vsetínské vrchy).

Ohrožení

Péče o druh

Literatura

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.