O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůSavci

kočka divoká (Felis silvestris)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

kočka divoká (Felis silvestris)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

nejsou dostatečné informace (DD)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o stanovištích (příloha IV)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha II

CITES

příloha II

Ekologie a biologie

Kočka divoká obývá především zalesněné oblasti s členitějším reliéfem (skalní úkryty) anebo s dostatkem doupných stromů s prostornými dutinami, kterých využívá k úkrytu. Výškové maximum výskytu sice sahá až do 1600 m n. m., avšak většina nálezů se soustřeďuje do rozmezí 300 – 800 m n. m., což odpovídá rozšíření doubrav a bučin, resp. jedlobučin (vegetační pásma 2-4 v lesnické typologii), a za optimum lze považovat teplejší polohy do 400 m n. m. V místech hojnějšího výskytu kočka divoká ovšem osídluje mnohem širší spektrum biotopů včetně úkrytů v hospodářských stavbách, stodolách apod. Z abiotických faktorů ovlivňujících výskyt kočky divoké je třeba zmínit zejména výšku sněhové pokrývky (větší množství sněhu jí ztěžuje pohyb v terénu; jako optimum se jeví sněhová pokrývka do výšky 10-20 cm). Z biotických činitelů je třeba na prvním místě uvést rysa ostrovida, který je všeobecně pokládán za jednoho z hlavních (ne-li jediného) predátorů kočky divoké (přestože oba druhy dělí i určitá stanovištní bariéra).

Celkové rozšíření

Palearktický druh, z jehož někdejšího souvislého areálu sahajícího od britských ostrovů až do střední Asie a severní Afriky zůstaly v Evropě pouze oddělené ostrůvky výskytu (zejména Skotsko, Pyrenejský poloostrov, východní Francie, Německo, Slovinsko, Karpaty a balkánská pohoří), v posledních desetiletích se však daří opětovným vypouštěním leckde trvalý výskyt obnovit.

Rozšíření v ČR

Původní populace byla vyhubena v Čechách na přelomu 18. a 19. století, později se občas objevovali pouze zatoulaní jedinci neznámého původu (např. v r. 1952 u Telnice v Krušných horách). Traduje se, že ve Slezsku a zvláště na východě Moravy (zejména v Moravskoslezské Beskydy až Bílé Karpaty) se zřejmě řídce vyskytuje dodnes, avšak konkrétní informace z posledních 10-15 let fakticky chybějí. Stejně tak nebyla dosud podrobeny kritické analýze (determinační i časoprostorové) historické nálezy druhu na našem území. V 70. letech 20. století byla neúspěšně vysazena na Šumavě (v Královském Hvozdu), nyní se zvyšuje pravděpodobnost jejího opětovného výskytu v důsledku prosperující vysazené populace v Bavorsku. V roce 2007 byla též pozorována na rakouské straně Podyjí.

Ohrožení

Péče o druh

Literatura

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.