netopýr nejmenší (Pipistrellus pygmaeus)
dle nařízení vlády 166/2005 Sb.netopýr nejmenší (Pipistrellus pygmaeus)
Kategorie zákonné ochrany
Silně ohrožený
Červený seznam ČR
nejsou dostatečné informace (DD)
Červený seznam IUCN
málo dotčený (LC)
Směrnice o stanovištích
o stanovištích (příloha IV)
Bonnská úmluva
příloha II
Bernská úmluva
příloha II
CITES
Ekologie a biologie
Netopýr nejmenší vyhledává především oblasti s dostatkem vodních ploch, kde loví potravu (zejména dvoukřídlý hmyz). Jeho typickým biotopem je lužní les a další biotopy s dostatkem vodních biotopů. Využívá podobné úkryty jako netopýr hvízdavý.
Celkové rozšíření
Rozšíření tohoto nově rozlišeného druhu zatím není dostatečně známo, zdá se však, že se vyskytuje na většině území Evropy.
Rozšíření v ČR
V České republice byl zjištěn např. na Blatensku, Třeboňsku, Ostravsku a Břeclavsku, v Polabí a Českém ráji.
Ohrožení
Obecně lze konstatovat, že hlavními ohrožujícími faktory u všech letounů jsou: 1) úbytek potravních stanovišť (tj.změny zemědělského hospodaření, nahrazování listnatých a smíšených lesů jehličnatými, vysoušení mokřadů, antropogenní aktivity), 2) vyrušování na lokalitách výskytu (v létě i zimě) a ničení úkrytů (kácení doupných stromů, nevhodné přestavby půdních prostor, nevhodné zabezpečení podzemních prostor.
Péče o druh
Zabezpečení lokalit výskytu, především zimovišť (např. jeskyně, štoly, sklepení) a letních kolonií (např. duté stromy či půdy budov).
Literatura
|
|