Silně ohrožený
nejsou dostatečné informace (DD)
málo dotčený (LC)
o stanovištích (příloha IV)
příloha II
příloha II
Netopýr nejmenší vyhledává především oblasti s dostatkem vodních ploch, kde loví potravu (zejména dvoukřídlý hmyz). Jeho typickým biotopem je lužní les a další biotopy s dostatkem vodních biotopů. Využívá podobné úkryty jako netopýr hvízdavý.
Rozšíření tohoto nově rozlišeného druhu zatím není dostatečně známo, zdá se však, že se vyskytuje na většině území Evropy.
V České republice byl zjištěn např. na Blatensku, Třeboňsku, Ostravsku a Břeclavsku, v Polabí a Českém ráji.
Obecně lze konstatovat, že hlavními ohrožujícími faktory u všech letounů jsou: 1) úbytek potravních stanovišť (tj.změny zemědělského hospodaření, nahrazování listnatých a smíšených lesů jehličnatými, vysoušení mokřadů, antropogenní aktivity), 2) vyrušování na lokalitách výskytu (v létě i zimě) a ničení úkrytů (kácení doupných stromů, nevhodné přestavby půdních prostor, nevhodné zabezpečení podzemních prostor.
Zabezpečení lokalit výskytu, především zimovišť (např. jeskyně, štoly, sklepení) a letních kolonií (např. duté stromy či půdy budov).
![]() |
![]() |