Silně ohrožený
nejsou dostatečné informace (DD)
málo dotčený (LC)
o stanovištích (příloha IV)
příloha II
příloha II
Tento druh je vázán na skalnaté oblasti. Jako úkryty mu slouží především skalní pukliny, ale také štěrbiny v budovách nebo skuliny pod kůrou stromů. Jeskyním se obvykle vyhýbá. Potravu loví ve volném prostoru.
Palearktický druh. V Evropě obývá především mediteránní oblast, na sever sahá areál tohoto druhu po Švýcarsko, Rakousko a Maďarsko.
V České republice byl tento druh zjištěn teprve čtyřikrát (vesměs v Brně), poprvé v roce 2001.
Obecně lze konstatovat, že hlavními ohrožujícími faktory u všech letounů jsou: 1) úbytek potravních stanovišť (tj.změny zemědělského hospodaření, nahrazování listnatých a smíšených lesů jehličnatými, vysoušení mokřadů, antropogenní aktivity), 2) vyrušování na lokalitách výskytu (v létě i zimě) a ničení úkrytů (kácení doupných stromů, nevhodné přestavby půdních prostor, nevhodné zabezpečení podzemních prostor.
Zabezpečení lokalit výskytu, především zimovišť (např. jeskyně, štoly, sklepení) a letních kolonií (např. duté stromy či půdy budov).
|
|