Silně ohrožený
zranitelný (VU)
málo dotčený (LC)
o stanovištích (příloha IV)
příloha II
příloha II
Obývá především stromové dutiny. Ty jsou využívány jako úkryty letních kolonií samic, ale také pro zimování. Kromě toho může tento druh osídlovat také skuliny v lidských stavbách a jiné štěrbinovité úkryty. Potravu loví ve volném prostoru. Patří mezi tažné druhy – nejdelší zaznamenaný přelet je přes 1500 km.
Areál rozšíření tohoto druhu sahá od západní Evropy po Indii, vyskytuje se také v severozápadní Africe. Nejpočetnější populace se nalézá v Irsku, ve Skandinávii naopak netopýr stromový zcela chybí.
V České republice patří k vzácným druhům. Početnější nálezy jsou k dispozici především ze Šumavy, zjištěn byl však i v nižších polohách (např. jižní a střední Morava)
Obecně lze konstatovat, že hlavními ohrožujícími faktory u všech letounů jsou: 1) úbytek potravních stanovišť (tj.změny zemědělského hospodaření, nahrazování listnatých a smíšených lesů jehličnatými, vysoušení mokřadů, antropogenní aktivity), 2) vyrušování na lokalitách výskytu (v létě i zimě) a ničení úkrytů (kácení doupných stromů, nevhodné přestavby půdních prostor, nevhodné zabezpečení podzemních prostor.
Zabezpečení lokalit výskytu, především zimovišť (např. jeskyně, štoly, sklepení) a letních kolonií (např. duté stromy či půdy budov).
|
|