O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůSavci

vlk obecný (Canis lupus)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

vlk obecný (Canis lupus)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

kriticky ohrožený (CR)

Červený seznam IUCN

málo dotčený (LC)

Směrnice o stanovištích

o stanovištích (příloha IV)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha II

CITES

příloha II

Ekologie a biologie

Původní prostředí vlka tvořila široká škála biotopů od arktické tundry, přes lesy všeho druhu, po stepi a lesostepi v jižní Evropě.

Sociální jednotka je tvořena párem nebo smečkou, vlci však často žijí i samotářsky. Kořistí jsou větší druhy kopytníků a drobná zvířata, významnou součástí potravy je i rostlinná strava a mršiny. V Evropě převažuje u vlka noční aktivita, přičemž ve dne smečka nebo jedinec odpočívá v úkrytu. Velikost teritoria je závislá na dostupnosti potravy, takže obecně platí, že v létě je výrazně menší než v zimě, na jihu dosahuje teritorium menší rozlohy než v severních oblastech. Jedinci i menší skupiny se někdy potulují mimo rámec vlastní smečky. Při těchto potulkách jsou schopni uběhnout 18 – 28 km za den, při pronásledování kořisti byla zaznamenána vzdálenost až 200 km za 24 hodin.

Celkové rozšíření

Druh obývá obrovský areál na severní polokouli severně od 20 °C sev. šířky. Přibližně do 18. století se vyskytoval v celé Evropě s výjimkou britských ostrovů. Během 19. a 20. století byl vytlačen ze západní a střední Evropy, přičemž malé zbytkové populace se udržely na Pyrenejském a Apeninském poloostrově a ve Finsku. Ve větším počtu vlk přežil ve státech východní a jihovýchodní Evropy.

Rozšíření v ČR

V českých zemích došlo k úbytku vlka v 18. století. Ještě na konci 19. století docházelo k ojedinělým zástřelům v oblasti Šumavy, nejdéle se patrně udržel ve východní části Moravy hlavně v Beskydech. Zde byl vlk zaznamenán i na počátku 20. století, pravděpodobně se však už jednalo o migranty ze Slovenska. Epizodně se vlci objevovali i na jiných místech ČR, většinou šlo o jedince uprchlé ze zajetí, kteří se mohli v některých případech i množit (Šumava – 70. léta). V polovině 90. let se objevila asi pětičlenná smečka v odlehlé části Beskyd, projevující znaky stálého usídlení. Ta byla velice pravděpodobně nelegálně likvidována, až došlo kolem roku 1997 k jejímu zániku. Část vlků se mohla také vrátit zpět na Slovensko. V zimě 1998/99 se vlk objevoval vzácně pouze v pohraniční části na Jablunkovsku i v jižní části Beskyd. V roce 2000 bylo zastřeleno nejméně 7 vlků na slovenské straně Beskyd. Na různých místech Beskyd je i v současnosti pravidelně prokazován výskyt vlka. V posledních letech byl zjištěn výskyt minimálně dvou vlků také na Šumavě.

Ohrožení

Vzhledem k požadavkům druhu i jeho populační dynamice je nezbytné pro účinnou územní ochranu vymezit území ve velikosti řádově desítek až stovek km2. V těchto lokalitách je nutné omezit některé formy hospodářského využití a zachovat klidové zóny s minimálním rušením. Hlavním faktorem ohrožujícím existenci druhu je především přímé pronásledování člověkem vyplývající z konfliktů s jeho hospodářskými aktivitami i obecný negativní vztah lidí k vlku jako konkurenčnímu predátorovi. Nezbytnou součástí účinné ochrany vlka je tedy rozsáhlá informační kampaň o významu přítomnosti přirozeného regulátora velkých kopytníků i o možnostech ochrany hospodářských zvířat před útoky vlků. Ilegální lov a pytláctví by mělo být tvrdě postihováno. Výskyt vlka u nás je zcela závislý na stavu populace na Slovensku, proto je vhodné pokračovat v mezinárodní spolupráci a požadovat i nadále omezení lovu alespoň v pohraničních slovenských oblastech. Stejně tak je nutné zachovat možnost migrací směrem na západ.

Péče o druh

Vzhledem k požadavkům druhu i jeho populační dynamice je nezbytné pro účinnou územní ochranu vymezit území ve velikosti řádově desítek až stovek km2. Nezbytnou součástí účinné ochrany vlka je rozsáhlá informační kampaň o významu přítomnosti přirozeného regulátora velkých kopytníků i o možnostech ochrany hospodářských zvířat před útoky vlků. Výskyt vlka u nás je zcela závislý na stavu populace na Slovensku, proto je vhodné pokračovat v mezinárodní spolupráci a požadovat i nadále omezení lovu alespoň v pohraničních slovenských oblastech. Stejně tak je nutné zachovat možnost migrací směrem na západ.

Pro velké šelmy je připravován záchranný program - program péče. Více informací na www.zachranneprogramy.cz

Literatura

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.