O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůVážky

vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)

Kategorie zákonné ochrany

Žádná

Červený seznam ČR

zranitelný (VU)

Červený seznam IUCN

neznámý

Směrnice o stanovištích

o stanovištích (příloha II a IV)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha II

CITES

Ekologie a biologie

Vážka jasnoskvrnná obývá různé typy stojatých vod. Nejčastěji osídluje vody se středním obsahem živin, není však příliš vyhraněná. Vyhledává zejména slatiniště, rašeliniště, lesní a luční tůně, jezera nebo extenzivně obhospodařované rybníky. Místně se vyskytuje v tůních vzniklých poklesem po důlní těžbě, pískovnách nebo hlinících. Vyžaduje bohatou litorální vegetaci a doprovodnou vzrostlou zeleň v okolí. Druhové spektrum i charakter makrofytní vegetace jsou velmi pestré, špatně však snáší porosty s převahou rákosu a orobince. Alespoň část vodní hladiny musí být nezarostlá, důležité je i dostatečné oslunění a stálá výška vodní hladiny.

Larvy i dospělci se živí převážně menším vodním hmyzem. Larvy žijí na ponořené vegetaci, rozkládajících se rostlinách nebo v rašelinném bahně, vyvíjejí se 2 roky. Dospělci se vyskytují od první poloviny května do konce července. Početnost populací v průběhu let značně kolísá, především v závislosti na počasí.

Celkové rozšíření

Vážka jasnoskvrnná je eurosibiřský druh. Centra areálu leží ve východní části střední Evropy, východní Evropě a na západní Sibiři. Na sever zasahuje do jižní části Skandinávie. Západní hranice rozšíření prochází Nizozemskem, Belgií a Francií. Jižní hranice prochází jižní Francií, severní Itálií, Balkánským poloostrovem a Tureckem. Východní hranici tvoří pohoří Altaj a řeka Ob. V západní části areálu včetně střední Evropy není výskyt souvislý, což je způsobeno převážně zánikem vhodných stanovišť v důsledku lidské činnosti

Rozšíření v ČR

Vážka jasnoskvrnná se vyskytuje mozaikovitě až ostrůvkovitě prakticky po celém území naší republiky. V současnosti je častější v jižních Čechách (Jindřichohradecko, Třeboňsko a Táborsko, Českobudějovicko), severních Čechách (Českolipsko, Lužické hory, Labské pískovce) a východních Čechách (Pardubicko, Královéhradecko). Několik lokalit se silnou populací je známo z Českomoravské vrchoviny. Na severní Moravě a ve Slezsku se druh vyskytuje na řadě lokalit, nejvíce nálezů pochází z Karvinska. Většina známých lokalit leží v nadmořské výšce do 600 m n. m., výjimečně kolem 800 m n. m.

Ohrožení

Hlavní příčinou ohrožení vážky jasnoskvrnné je likvidace vhodných stanovišť, eutrofizace vodních nádrží a nevhodný způsob jejich obhospodařování. Může být ohrožena zejména těžbou rašeliny, vysoušením rašelinišť, změnami vodního režimu včetně odvodnění okolních ploch a rekultivací důlních oblastí. Významným negativním vlivem je intenzivní chov ryb a znečisťování vody. Intenzivní hnojení rybníků vede k druhovému ochuzení litorálních porostů s převahou rákosu a orobince. Nově vzniklé druhotné lokality (např. tůně v místě vytěženého rašeliniště) jsou v dlouhodobém měřítku ohroženy zarůstáním dřevinami a zazemňováním.

Péče o druh

Pro ochranu vážky jasnoskvrnné v určitém regionu je nejvhodnější soustava více blízkých vodních ploch. Vhodnost jednotlivých vodních nádrží pro vývoj vážky jasnoskvrnné se totiž vlivem počasí průběhu let může měnit. Populace zde může dočasně vymizet, může se však sama přirozeně obnovit z okolních nádrží. Nenarušená rašeliniště a slatiniště je vhodné ponechat v původním stavu a zachovat nezměněný vodní režim i v širším okolí. Pokud bylo rašeliniště dříve odvodněno nebo samovolně vysychá, je vhodné citlivě podpořit jeho opětovné zavodnění. Na evropsky významných lokalitách vážky jasnoskvrnné je třeba vyloučit intenzivní chov ryb, chov vodní drůbeže, přikrmování ryb, hnojení a vápnění. Nevhodný je především odchov kaprovitých ryb do tržní velikosti. Hladinu je třeba udržovat na stabilní úrovni, aby nedocházelo k vyschnutí nebo promrznutí míst vývoje larev. Pokud v litorální vegetaci postupně převládá rákos či orobinec je likvidovat pravidelným kosením a selektivním vytrháváním či vysekáváním. Použití herbicidů je vyloučeno. Tůně vzniklé na místech po těžbě rašeliny, bývalé vojenské prostory, luční mokřady apod. jsou často ohroženy zazemňováním a zarůstáním dřevinami. Zde je vhodné vytvořit soustavu různě velkých mělčích tůní v různém stádiu sukcese s plochou nezarostlé vodní hladiny alespoň 5 – 10 m2. Zazemněné tůně, ze kterých vážka již vymizela, je vhodné prohloubit. Část náletových dřevin je vhodné pravidelně odstraňovat tak, aby vodní hladina tůní byla dostatečně osluněna. Obnovu jednotlivých tůní a odstraňování náletů je třeba provádět postupně v následujících letech, nikdy ne najednou.

Literatura

Askew R., 2004: The dragonflies of Europe (revised edition). 308 pp., Harley Books, Colchester.

Ašmera J. & Dolný A., 1990: K výskytu vážek rodu Leucorrhinia Brittinger, 1850 v ČSFR. Acta Facultatis Paedagogicae Ostraviensis, Series E 20, 122: 117–122.

Dolný A., 2005: Metodika monitoringu evropsky významného druhu vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis). Nepublikovaný rukopis, deponován na UP AOPK ČR Praha. 19 str.

Dolný A., v tisku: Rozšíření, biologie a ekologie evropsky významných („naturových“) druhů vážek – Česká republika. Vážky 2005: sborník referátů VII.. celostátního semináře odonatologů v Krušných horách, ZO ČSOP Vlašim.

Hanel L. & Zelený J., 2000: Vážky (Odonata): výzkum a ochrana. 240 pp., Český svaz ochránců přírody, Vlašim.

Hesoun P., 2005: Výskyt vážek rodu Leucorrhinia ve střední a východní části okresu Jindřichův Hradac. Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích – Přírodní vědy 4: 137-143.

Holuša O., 1998: K výskytu vážky Lecorrhinia pectoralis (Charpentier, 1825) (Odonata: Libellulidae) v České a Slovenské republice. Sborník Přírodovědeckého klubu v Uh. Hradišti 3: 45–53.

Honců M. & Roztočil O., 2004: Výsledky monitorování vážek rodu Leucorrhinia (Odonata: Libellulidae) na Českolipsku v letech 2003–2004. Vážky 2004: sborník referátů VII.. celostátního semináře odonatologů v Krušných horách, ZO ČSOP Vlašim: 22–34.

Dále byly využity údaje z nepublikovaných výzkumných zpráv z monitoringu od (abecedně): A. Dolného, K. Filipa, P. Hesouna, O. Holuši, M. Honců, P. Koutného, M. Mikáta, B. Mocka, P. Mücksteina, O. Roztočila a M. Waldhausera z let 2005 – 2006

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.