O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůCévnaté rostliny

střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus)

Kategorie zákonné ochrany

Silně ohrožený

Červený seznam ČR

silně ohrožený (C2)

Červený seznam IUCN

-

Směrnice o stanovištích

o stanovištích (příloha II a IV)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha I

CITES

příloha II

Ekologie a biologie

Střevíčník roste obvykle ve světlých lesích a jejich lemech – v dubohabřinách, teplomilných doubravách, květnatých a okroticových bučinách, vzácně v i suťových lesích. Není vzácností, že přežívá i v kulturních smrčinách. Vyskytuje se však i na nelesních biotopech – ve vlhčích variantách širokolistých trávníků, ve střídavě vlhkých bezkolencových loukách aj. Dává přednost mírně vlhkým, přes léto vysychajícím půdám, chudým na dusík a bohatým na zásadité látky (hlavně vápník). Reakce půd kolísá od zásaditých přes neutrální až po mírně kyselé. Vyhovuje mu polostín, ale může růst i na plně osluněných stanovištích. V lesích se nachází obvykle na místech s řídkým bylinným podrostem.

Střevíčník je vytrvalá a dlouhověká bylina, která může žít i několik desítek let. Kvete v květnu a červnu, opylení obstarává hmyz (většinou samotářské včely). Rozmnožuje se buď generativně velmi drobnými semeny, která dozrávají v tobolkách, nebo vegetativně rozrůstáním trsů pomocí podzemních oddenků. Klíčení semen není možné bez přítomnosti symbiotických hub.

Celkové rozšíření

Euroasijský taxon s hlavním těžištěm rozšíření ve střední a severní Evropě, chybí ve stálezelené zóně Středozemí.,Směrem na východ se dostává do přední Asie a odtud na Kavkaz a Sibiř až do Mongolska, Číny, Japonska a na Sachalin.

Rozšíření v ČR

Počet lokalit střevíčníku se v České republice celkově blíží stu, roste téměř ve všech regionech s výjimkou Plzeňského, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. V Čechách je nejvíce lokalit v oblasti Džbánu, dále je znám např. z Orlického podhůří, Třebovského mezihoří, Českého středohoří, Středočeské křídové tabule a ojediněle z Pošumaví. Na Moravě roste ve Vsetínských a Vizovických vrších, Litenčických vrších, Žďánickém lese, Podyjí, Moravském krasu, Bílých Karpatech, Javorníkách, na Českomoravské vrchovině aj. Většina významných lokalit leží v maloplošných chráněných územích.

Ohrožení

Druh je nejvíce ohrožen v lesních porostech, kde probíhá holosečný způsob hospodaření. Změna ekologických podmínek stanoviště nebo jeho destrukce již způsobila zánik mnoha lokalit v minulosti. Negativním faktorem je i vyšší stupeň zastínění nebo zalesnění nepůvodními dřevinami, který vede ke snížení počtu květonosných lodyh i snížení početnosti populace. Střevíčník je dekorativní rostlina a stále ještě mizí z přírody díky vyrýpávání trsů nebo oddenků. Nevyhovuje mu ani příliš časné nebo dvojí kosení luk. Rostliny mohou být poškozovány i okusem nebo hrabáním a rytím zvěře. Některé lokality jsou ohroženy ukládáním odpadu, případně chemizací a kontaminací znečisťujícími látkami.

Péče o druh

Management lokalit na lesních a lesostepních biotopech vyžaduje vesměs drobné probírky a prosvětlení stávajících porostů. V lesních porostech na místech výskytu střevíčníku není možné provádět holosečný způsob hospodaření. U kulturních smrčin, ve kterých se střevíčník také vyskytuje, je žádoucí jejich postupná přeměna na přirozenou dřevinnou skladbu odpovídající stanovišti. Luční porosty se musí kosit (až po dozrání semen) nebo extenzivně přepásat stádem ovcí. Stepním lokalitám také prospívá občasné sečení nebo jen odstranění stařiny. Na stanovištích zarůstajících dřevinami je třeba přiměřeně odstraňovat stromy a křoviny. Na lokalitách s nízkým počtem jedinců (do 5 ks) je třeba uvažovat s posilováním populací, tyto práce však musí provádět specializovaná pracoviště. Vzhledem k různorodosti stanovišť střevíčníku i jeho citlivosti na různé negativní vlivy je nutné stanovit přesný způsob managementu individuálně pro každou lokalitu.

Literatura

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.