Kriticky ohrožený
zranitelný (VU)
neznámý
o stanovištích (příloha II)
Reliktní druh, stenotopní tyrfobiont. Žije výlučně na původních rašeliništích, údolních i horských (tzv. vrchovištích), popř. rašelinných loukách či rašelinných lesních stanovištích ve vrstvě živého rašeliníku.
Imaga se vyskytují od konce dubna do září, s maximem výskytu počátkem června; letní období přežívají v diapauze. Dospělci jsou aktivní především v nočních hodinách. Imago i larva se živí drobnými bezobratlými, zvláště slimáky, červy a hmyzími larvami, popř. pavouky. Vajíčka kladou samice na přelomu května a června, celkový vývoj trvá asi sedm týdnů. Imaga přezimují, v hloubce cca 15 cm pod povrchem.
Evropský boreoalpinní druh, dělený do tří poddruhů. Nominotypický poddruh C. menetriesi menetriesi je znám ze severovýchodního Německa (Meklenbursko), Polska, severozápadního Slovenska, Běloruska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Karélie, severní a střední části evropského Ruska, Ukrajiny a západní Sibiře**. Poddruh C. m. pacholei z Česka, Rakouska (Horní a Dolní Rakousko) a Německa (Sasko, Bavorsko). Třetí poddruh, uváděný pod jménem C. m. witzgalli, žije v alpském předhůří na rakousko-německém pomezí (severozápadní Tyrolsko, jihozápadní Bavorsko).
Na území České republiky se vyskytuje ve třech navzájem izolovaných populacích - krušnohorské (nálezy známy ze 7 faunistických čtverců), šumavské (nálezy ze 13 faunistických čtverců) a hornorakouské (2 lokality v Novohradských horách).
Vzhledem k bionomii ohrožují existenci druhu zásahy do rašelinišť. Jako hlavní příčiny lze uvést antropogenně iniciované změny vodního režimu na horských rašeliništích, především jejich technické odvodňování popř. i intenzivní těžbu ložisek rašeliny.
V rámci péče o druh jde o ochranu a dodržování ochranných podmínek celého areálu rašeliniště jako specifického biotopu. V takovém biotopu by mělo být zabráněno regulaci vodního režimu odvodňováním. Okolní lesní porosty by měly být těženy pouze omezeně. V případě již probíhajícího odvodňování je nutné zabránit zazemňování rychlým zavodněním zbudováním "přehrázek". Je vhodné zrušit lesnické meliorace v blízkém okolí lokalit výskytu druhu, které negativně ovlivňují vodní režim rašeliniště. Teoreticky je možná i omezená, extenzivní těžba rašeliny až do úrovně vodní hladiny, která by zastavila probíhající zazemňování lokalit.
Farkač J. & Linhart M., 2005. Metodika monitoringu evropsky významného druhu – Střevlík Ménetriesův Carabus menetriesi. 11 pp. Unpubl. MS, Praha: AOPK ČR.
Korbel L. Střevlík Ménetriesův. 82-83. in: Škapec L. (ed.) :Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3. Príroda, Bratislava.
Křivan V. (in litt.)
![]() |
![]() |