O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůCévnaté rostliny

pelyněk Pančičův (Artemisia pancicii)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

pelyněk Pančičův (Artemisia pancicii)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

kriticky ohrožený (C1)

Červený seznam IUCN

Vzácný (R)

Směrnice o stanovištích

o stanovištích (příloha II a IV)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha I

CITES

Ekologie a biologie

Pelyněk Pančičův roste na travnatých a keřnatých stráních, na výslunných svazích stepních pahorků a na lesostepních okrajích v klimaticky teplých oblastech s nízkými srážkami. Vyhýbá se nejslunnějším jižním expozicím, na všech lokalitách je stanoviště mírně zastíněné. Podkladem jsou terciérní vápnité pískovce nebo spraše, půdy mají bazickou reakci. Jedná se o vytrvalou rostlinu se zpravidla přezimujícími růžicemi listů, které odumírají až na jaře. Kvete v srpnu až září, někdy až do začátku října, květonosné lodyhy jsou však velmi vzácné Druh je větrosnubný, moravské populace ale málokdy plodí. Vytváří dlouhé oddenky a četné vegetativní prýty, kterými se populace klonálně rozrůstá.

Celkové rozšíření

Panonský endemit s rozptýleným areálem. Roste v České republice, Rakousku a Srbsku. Na jižní Moravě dosahuje severní a západní hranice svého výskytu.

Rozšíření v ČR

Jedná se o jednu z nejvzácnějších rostlin České republiky. Historicky je pelyněk Pančićův znám jen z jižní Moravy, celkem ze šesti lokalit - Dunajovických kopců (Liščí vrch), Pouzdřan, Špidláku u Čejče, Val u Mutěnic, Zázmoníků u Bořetic, Výhonu u Židlochovic. V současné době existuje pouze pět mikropopulací na třech lokalitách, čtyři z nich se nacházejí v chráněných územích (Liščí kopec v NPP Dunajovické kopce, NPR Pouzdřanská step-Kolby a PR Špidláky), pouze jedna mikropopulace na Liščím kopci leží již mimo hranice rezervace. Celkově na Moravě neroste více než cca 350 jedinců.

Ohrožení

Pelyněk jihomoravský může být ohrožen zarůstáním ploch náletem dřevin (především akátu), konkurencí travin a hromaděním stařiny. Ohrožení druhu vyplývá i z toho, že naše populace jsou velmi slabé a neplodí. Jednotlivé lokality jsou navíc izolované, což by mohlo mít negativní dopad i na genetickou variabilitu druhu. Přesto se zdá, že početnost populací v současné době nepodléhá výrazným výkyvům, je však třeba populace trvale sledovat.

Péče o druh

Management by měl spočívat především v šetrném kosení, odstraňování stařiny a likvidaci případných náletů dřevin (zejména akátu). Na lokalitách s expanzivními trávami je možné kosit i 2x ročně, ale s vynecháním rostlin pelyňku. Vhodné může být na některých lokalitách i řízené vypalování. Na Pouzdřanské stepi se vitalita rostlin po požáru v roce 1988 zlepšila a druh od té doby pravidelně kvete. Vliv zarůstání je však třeba nejprve podrobně studovat, neboť na všech třech jihomoravských lokalitách roste pelyněk na mírně zastíněných stanovištích. Všechna opatření k zachování a posilování populací je třeba provádět s maximální opatrností a ve spolupráci se znalcem, který druh monitoruje.

Literatura

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.