O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůMotýli

hnědásek osikový (Hypodryas maturna)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

hnědásek osikový (Euphydryas maturna)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

kriticky ohrožený (CR)

Červený seznam IUCN

nejsou dostatečné informace (DD)

Směrnice o stanovištích

o stanovištích (příloha II a IV)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha II

CITES

Ekologie a biologie

Druh vlhkých lesních luk a lesních okrajů ve vlhčích lesích nížina pahorkatin. Hostitelskou rostlinou housenek jsou mladé jasany kde žijí gregaricky, v pozdějších stadiích vyhledávají jednotlivě byliny v podrostu. Housenky přezimují a poté žijí jednotlivě na různých bylinách, dospělce je pak možno zastihnout od května do července. Jednotlivé populace často vykazují odchylky od posané bionomie.

Celkové rozšíření

Hnědásek osikový je severo- a středoevropský druh, na východ zasahující až do Altaje.

Rozšíření v ČR

V Čechách se vyskytoval v Polabí a Poorličí, na Moravě byl pak rozšířen ve všech rozsáhlejších lesních komplexech. Pozorování z dolní Moravy a Bílých Karpat nebyla v posledních dvou letech ověřena. Pro hnědáska osikového byla navržena pouze jedna lokalita v Polabí.

Ohrožení

Hnědásek osikový je druh, vázaný na lesní světliny a paseky. Tyto paseky musí být propojeny širokými (lemy široké alespoň 2x5 m) lesními cestami či průseky. Podobnou strukturu lesních porostů zaručovalo pařezinové hospodaření v nízkých a středních lesích, pravděpodobně spolu s lesní pastvou. Upuštění od tohoto způsobu hospodaření zapříčinilo ústup druhu v rámci celé Evropy.

Péče o druh

V péči o lokality druhu je jednoznačně negativně hodnocen nízký podíl porostů s hospodářským tvarem lesa středního, nedostatečný podíl a malá rozloha pasek, zarůstání lesních lemů a lemů kolem cest. Druhu neprospívají především změny druhové skladby porostů, výsadba stanovištně nebo geograficky nepůvodních druhů dřevin, plošná likvidace jasanového náletu, mechanizovaná příprava půdy, zejména naorávání pasek a aplikace biocidů. V ideálním habitatu je zachována stálá nabídka po většinu dne osluněných pasek a světlin s mladými jasany a zároveň dostatek nektaronosných křovin a bylin. Světliny od sebe musí být v takové vzdálenosti, aby přeletující samice vždy našly dostatek míst s podmínkami vhodnými pro kladení (maximálně 300 metrů). Vhodné je také propojení již osídlených světliny lesními cestami či průseky.

Pro hnědáska je od roku 2011 realizován záchranný program, v rámci nějž je lokalita monitorována. Více informací na www.zachranneprogramy.cz

Literatura

Čížek O., Konvička M., Fric Z. a Beneš J. (2006) Metodika monitoringu evropsky významného druhu hnědásek osikový (Euphydryas maturna). Unpubl. 10 pp. MS, Praha: AOPK ČR. Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli české republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha. Marhoul P. a Turoňová D. (eds.) (2007): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách. 201 pp. Praha: AOPK ČR.

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.