O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůCévnaté rostliny

koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)

Kategorie zákonné ochrany

Silně ohrožený

Červený seznam ČR

silně ohrožený (C2)

Červený seznam IUCN

-

Směrnice o stanovištích

o stanovištích (příloha II a IV)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha I

CITES

Ekologie a biologie

Koniklec velkokvětý roste především na suchých trávnících na hlubokých, živinami bohatých půdách s obvykle vápnitým podkladem, ale také na kyselých podkladech a výjimečně i na hadci. Je znám z mnoha typů vegetace, především ze stepních a skalních trávníků a z lemů teplomilných křovin. Je to vytrvalá trsnatá rostlina s vegetativním rozrůstáním. Kvete velmi časně, na přelomu března a dubna. Přestože je produkce nažek bohatá, obnova populací generativním rozmnožováním je malá. Klíčení semen a růst semenáčků může úspěšně probíhat, jen když vegetace není příliš hustá a biotop má dostatek otevřených ploch bez vegetace.

Celkové rozšíření

Koniklec velkokvětý je středoevropský endemit, který má v České republice významnou část svého areálu. Roste na Moravě, v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a v severním Srbsku. Uváděl se i v Německu, ale v poslední době jsou německé populace řazeny k jinému taxonu.

Rozšíření v ČR

Těžištěm výskytu v České republice je jižní a střední Morava, v Čechách neroste. Rozšířen je především v panonské části (Znojemsko-brněnská pahorkatina, Pavlovské kopce, Hustopečská pahorkatina a Hanácká pahorkatina) a zasahuje do přiléhajícího území (moravské podhůří Vysočiny, Moravský kras, podhůří Drahanské vrchoviny), ojediněle se vyskytuje na jižním okraji Českomoravské vrchoviny a v Bílých Karpatech. V současné době je druh znám z přibližně 200 lokalit v počtu mnoha desítek tisíc jedinců. Větší počet lokalit je především v širším okolí Brna a Znojma.

Ohrožení

Hlavní příčinou ohrožení druhu je zarůstání biotopů náletem dřevin (především akátu), zahušťování bylinného patra a hromadění stařiny. Nejohroženější jsou populace na bývalých pastvinách nebo na stanovištích, která byla v minulosti aspoň občasně sečena. V menší míře jsou některé populace ohroženy nadměrným sešlapem, především na lokalitách v blízkosti brněnské aglomerace nebo v území CHKO Pálava. Jisté nebezpečí představuje i přímé ničení rostlin v jarním období neukázněnými turisty nebo okus zvěří, která po zimním období vyhledává čerstvou potravu.

Péče o druh

Management v polopřirozené vegetaci bývalých luk a pastvin spočívá především v odstraňování stařiny kosením porostů, a to u nízkostébelných trávníků v intervalu 1x za více let nebo i každoročně podle charakteru biotopu, u déle opuštěných trávníků s expazí vysokostébelných trav bývá obvykle zapotřebí kosit zpočátku i 2–3x ročně. Dále druhu prospívá extenzivní pastva kozami či ovcemi (řada lokalit jsou bývalé pastviny). Na plochách, které zarůstají dřevinami, je nutné jejich odstraňování, u rychle zmlazujících dřevin je možné ošetření řezných ploch Roundupem. Výjimečně je možné na vhodných místech uplatnit i řízené vypalování za důkladných protipožárních opatření a dohledu hasičského sboru. Management přirozených lokalit výskytu, jakými jsou např. skalní výchozy a hrany říčních údolí, je možné omezit na odstranění dřevin a zachování dostatečné rozlohy bezlesí. Na řadě lokalit druhu, zvláště ve chráněných územích již některá z forem managementu (nebo jejich kombinace) probíhá.

Literatura

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.