všivec krkonošský (Pedicularis sudetica)
dle nařízení vlády 166/2005 Sb.všivec krkonošský (Pedicularis sudetica)
Kategorie zákonné ochrany
Kriticky ohrožený
Červený seznam ČR
kriticky ohrožený (C1)
Červený seznam IUCN
zranitelný (VU)
Směrnice o stanovištích
o stanovištích (příloha II a IV)
Bonnská úmluva
Bernská úmluva
příloha I
CITES
Ekologie a biologie
Všivec krkonošský roste v terénních depresích na místech s vyšší sněhovou pokrývkou – vyhledává spíše okraje sněhových vyležišť na prameništích, přechodových zónách rašelinišť, zrašelinělých a podmáčených plochách v okolí sezónních i trvalých potůčků nebo mokvavých skal. Nejedná se však o druh přímo vázaný na sněhová vyležiště. Tato vytrvalá rostlina patří mezi poloparazitické rostliny bez specifického hostitele, ale s možností napojení na širokou škálu hostitelů od kapraďorostů až po dřeviny. Rozmnožuje se hlavně vegetativně, v menší míře i generativně, semena rozšiřuje hmyz.
Celkové rozšíření
Všivec krkonošský pravý je endemický krkonošský podruh, který pravděpodobně vznikl na konci doby ledové z arkticko-alpínského taxonu Pedicularis sudetica (tento taxon se rozpadá na 8 poddruhů včetně izolovaného krkonošského taxonu). Většina lokalit leží na české straně Krkonoš, jen malá část lokalit se nachází na polské straně hor.
Rozšíření v ČR
V současné době je evidováno dvanáct lokalit všivce krkonošského, všechna naleziště leží v subalpínském a alpínském stupni Krkonoš.
Ohrožení
Všivec ohrožuje jakákoliv změna pedologických, klimatických, hydrologických a vegetačních poměrů na lokalitách a veškeré lidské aktivity. V současné době patří mezi nejohroženější lokality ty, které leží v bezprostřední blízkosti Luční boudy, a to z důvodů zvýšeného turistického ruchu (pojíždění vozidel, pohyb návštěvníků mimo značené cesty, venčení psů aj.). Dále jsou v potenciálním ohrožení některé lokality v karech Úpské jámy, kde hrozí stržení drnů a kamenů při přívalových deštích, lavinách a při jarním tání. Někdy dojde i k přímému poškození rostlin okusem a sešlapem jelení zvěří. Naštěstí nejsou tyto jevy příliš časté a nemají zatím vážnější dopad na populaci. I když všivec roste v I. zóně Krkonošského národního parku s nejpřísnějším ochranným režimem, došlo v minulosti v rámci vysokohorského zalesňování k osázení některých jeho lokalit.
Péče o druh
Všivec krkonošský v současné době nevyžaduje žádný speciální management. Na lokalitě Rennerovka je třeba sledovat vliv výsadeb kosodřeviny, lokálně (v případě nadměrného okusu zvěří) lokalitu zabezpečit způsobem odpuzujícím zvěř (např. kolíky s ovčí vlnou). Na Luční boudě by měli být návštěvníci informováni propagačním materiálem o výskytu ohroženého druhu v bezprostředním okolí boudy i nebezpečí jeho poškození.
Literatura
|
|