O druhu Monitoring druhu Hodnocení stavu druhu
DomůCévnaté rostliny

všivec krkonošský (Pedicularis sudetica)

dle nařízení vlády 166/2005 Sb.

všivec krkonošský (Pedicularis sudetica)

Kategorie zákonné ochrany

Kriticky ohrožený

Červený seznam ČR

kriticky ohrožený (C1)

Červený seznam IUCN

zranitelný (VU)

Směrnice o stanovištích

o stanovištích (příloha II a IV)

Bonnská úmluva

Bernská úmluva

příloha I

CITES

Ekologie a biologie

Všivec krkonošský roste v terénních depresích na místech s vyšší sněhovou pokrývkou – vyhledává spíše okraje sněhových vyležišť na prameništích, přechodových zónách rašelinišť, zrašelinělých a podmáčených plochách v okolí sezónních i trvalých potůčků nebo mokvavých skal. Nejedná se však o druh přímo vázaný na sněhová vyležiště. Tato vytrvalá rostlina patří mezi poloparazitické rostliny bez specifického hostitele, ale s možností napojení na širokou škálu hostitelů od kapraďorostů až po dřeviny. Rozmnožuje se hlavně vegetativně, v menší míře i generativně, semena rozšiřuje hmyz.

Celkové rozšíření

Všivec krkonošský pravý je endemický krkonošský podruh, který pravděpodobně vznikl na konci doby ledové z arkticko-alpínského taxonu Pedicularis sudetica (tento taxon se rozpadá na 8 poddruhů včetně izolovaného krkonošského taxonu). Většina lokalit leží na české straně Krkonoš, jen malá část lokalit se nachází na polské straně hor.

Rozšíření v ČR

V současné době je evidováno dvanáct lokalit všivce krkonošského, všechna naleziště leží v subalpínském a alpínském stupni Krkonoš.

Ohrožení

Všivec ohrožuje jakákoliv změna pedologických, klimatických, hydrologických a vegetačních poměrů na lokalitách a veškeré lidské aktivity. V současné době patří mezi nejohroženější lokality ty, které leží v bezprostřední blízkosti Luční boudy, a to z důvodů zvýšeného turistického ruchu (pojíždění vozidel, pohyb návštěvníků mimo značené cesty, venčení psů aj.). Dále jsou v potenciálním ohrožení některé lokality v karech Úpské jámy, kde hrozí stržení drnů a kamenů při přívalových deštích, lavinách a při jarním tání. Někdy dojde i k přímému poškození rostlin okusem a sešlapem jelení zvěří. Naštěstí nejsou tyto jevy příliš časté a nemají zatím vážnější dopad na populaci. I když všivec roste v I. zóně Krkonošského národního parku s nejpřísnějším ochranným režimem, došlo v minulosti v rámci vysokohorského zalesňování k osázení některých jeho lokalit.

Péče o druh

Všivec krkonošský v současné době nevyžaduje žádný speciální management. Na lokalitě Rennerovka je třeba sledovat vliv výsadeb kosodřeviny, lokálně (v případě nadměrného okusu zvěří) lokalitu zabezpečit způsobem odpuzujícím zvěř (např. kolíky s ovčí vlnou). Na Luční boudě by měli být návštěvníci informováni propagačním materiálem o výskytu ohroženého druhu v bezprostředním okolí boudy i nebezpečí jeho poškození.

Literatura

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.