Seznam druhů ve skupině druhů blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) čolek dravý (Triturus carnifex) čolek dunajský (Triturus dobrogicus) čolek karpatský (Triturus montandoni) čolek velký (Triturus cristatus) kuňka ohnivá (Bombina bombina) kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) ropucha krátkonohá (Bufo calamita) ropucha zelená (Bufo viridis) rosnička zelená (Hyla arborea) skokan hnědý (Rana temporaria) skokan krátkonohý (Rana lessonae) skokan ostronosý (Rana arvalis) skokan skřehotavý (Rana ridibunda) skokan štíhlý (Rana dalmatina) skokan zelený (Rana esculenta)
Kontakt na garanta:
Mgr. Lenka Jeřábková
lenka.jerabkova@nature.cz
Domů

Obojživelníci

Na území České republiky je znám výskyt 21 druhů obojživelníků. V různém stupni ohrožení je přibližně 90% z nich (Mikátová et Vlašín, 2002). Z těchto důvodů je také většina obojživelníků chráněna zákonnými normami. Několik druhů se zde dokonce vyskytuje na okraji svého areálu výskytu, což ještě zvyšuje jejich citlivost na veškeré negativně působící vlivy.

Hlavním účelem monitoringu je hodnocení stavu z hlediska ochrany jednotlivých evropsky významných fenoménů, a zpracování a odevzdání hodnotící zprávy ke každému z nich v pravidelných šestiletých intervalech Evropské komisi (EK).V roce 2007 bylo celkem odevzdáváno 29 hodnotících zpráv za 16 druhů obojživelníků. U žádného druhu nebyl stav z hlediska ochrany hodnocen jako příznivý, ve 23 případech byl stav hodnocen jako méně příznivý a v 6 případech jako nepříznivý.

V současné době jsou na území České republiky trvale monitorovány lokality pro všechny druhy z přílohy II, IV a V Směrnice Rady č. 92/43/EEC, tzv. Směrnice o stanovištích.

Při manipulaci s obojživelníky jsou dodržovány zásady ochrany živočichů proti týrání (AOPK ČR má akreditaci k provádění pokusů na zvířatech podle § 13 vyhlášky č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat).

AOPK ČR realizovala projekt „Mapování výskytu obojživelníků a plazů v ČR"

AOPK ČR věnuje pozornost rozšíření vybraných druhů živočichů i rostlin. Obojživelníci a plazi jsou skupinami, u kterých bylo navrženo celoplošné mapování, které si kladlo za cíl zásadně aktualizovat znalosti o těchto druzích. Poslední takto rozsáhlé sledování proběhlo při vytváření atlasů rozšíření v 90-tých letech. Jelikož naše znalosti o recentním rozšíření obojživelníků a plazů jsou pouze částečné, může při porovnávání aktuálních dat s údaji z těchto atlasů vznikat dojem, že většina druhů obojživelníků a plazů z našeho území již vymizela. Na otázku, do jaké míry je tato domněnka pravdivá, by nám mělo odpovědět právě celoplošné mapování.

Snahou podrobného mapování bylo faunistickým záznamem potvrdit recentní výskyt „očekávaných druhů“ v každé čtvrtině všech polí síťového mapování. Prioritně bylo mapování založeno na vyhledávání lokalit, které jednotlivé druhy obojživelníků a plazů využívají k rozmnožování, ale jako plnohodnotné jsou hodnoceny i náhodné nálezy. Při mapování obojživelníků byly především používány metody založené na vizuálním sledování a metody založené na odposlechu hlasových projevů samců. V menší míře byly využívány i metody vyžadující odchyt jedinců. Při mapování plazů byla metodika založena především na pozorování a sčítání jedinců, například v rámci liniové obchůzky. Za plnohodnotný záznam byly považovány i nálezy svleček hadů.

V letech 2008 až 2014 byla zmapována všechna pole síťového mapování na území ČR. Bylo získáno cca 83 500 dat o výskytu obojživelníků.

Do dalšího mapování se můžete zapojit prostřednictvím stránek http://biolog.nature.cz nebo www.biolib.cz

Vyšla novvá publikace o obojživelnících: Biotopy našich obojživelníků a jejich management, metodika AOPK ČR, autoři: Vít Zavadil, Jiří Sádlo, Jiří Vojar (eds.).Ke stažení ZDE a ZDE

Chytridiomykóza - při mapování můžete také pomoci při systematickém sledování tohoto onemocnění. Více na http://chytrid.herp.cz/

!!!V rámci mapování pátráme i po výskytu želvy bahenní (Emys orbicularis) a želvy nádherné (Trachemys scripta)!!! Více informací ZDE, ZDE a ZDE

Systém mapování je dostupný ZDE.

Metodika mapování ZDE

Stránky s aplikací pro zadávání dat z mapování - ndop.nature.cz

Určení polí síťového mapování pomocí mapového serveru AOPK ČR: http://mapy.nature.cz
Postup zobrazení : Úlohy - listoklad - vrstvy - síťové mapování - ikona "i" - po kliknutí na ikonu "i" se ve spodní části vytvoří seznam vrstev, které to protlo. Po nalezení vrstvy síťové mapování a kliknutí na ni, se zobrazí číslo pole.

Klíč k určování "hnědých" skokanů je dostupný ZDE

Klíč k určování "zelených" skokanů je dostupný ZDE

Metodika používání živolovných pastí ZDE.

Materiál o ochraně a péči o suchozemské biotopy obojživelníků ZDE

Materiál o ochraně lesních vodních biotopů pro obojživelníky ZDE

Vše o obojživelnících najdete zde http://www.obojzivelnici.wbs.cz/

Prezentace s popisy determinačních znaků snůšek a larev a fotografie jednotlivých stádií obojživelníků dostupné na stránkách amphibia.webzdarma.cz

Řadu dalších pěkných fotografií dospělců, snůšek a larev najdete na stránkách Sdružení Lacerta (sekce Fotogalerie - obojživelníci)

Výukový materiál k ochraně obojživelníků "ohrožení a ochrana obojživelníků" ke stažení ZDE.

Evropský červený seznam obojživelníků: http://ec.europa.eu/environment/nature/conservation/species/redlist/downloads/European_amphibians.pdf

Metodika provádění batrachologického průzkumu (inventarizace) dostupná ZDE.

Materiály o ohrožení a vhodném managementu pro obojživelníky najdete zde: kuňka ohnivá ZDE. kuňka žlutobřichá ZDE, čolek karpatský ZDE, čolek velký, dravý a dunajský ZDE

Migrace obojživelníků

Živočichům ohroženým silničním provozem se věnuje stále jen velmi malá pozornost, přestože mnozí z nich jsou zde doslova decimováni. Silnice nebo její nejbližší okolí je totiž pro řadu živočichů zdrojem potravy (soustředění hmyzu kolem světla a na teplém povrchu vozovky), případně místem odpočinku (teplý povrch vozovky), další druhy musí silnici překonávat při změně svého stanoviště apod. Stále se zvyšující hustota a intenzita silničního provozu tak představuje nárůst ohrožení často celých populací živočichů. Mezi skupiny, jejichž populace jsou silničním provozem ohroženy nejvíce, patří obojživelníci.

Některé z našich druhů obojživelníků, např. ropuchy, blatnice, čolci a skokani hnědí, se po většinu roku pohybují na souši, často i daleko od vody. Vodu však potřebují ke svému rozmnožování, neboť se v ní vyvíjejí jejich vajíčka a larvy. Jedinci některých druhů jsou po celý život vázáni na stejné místo rozmnožování. Tahové cesty, po kterých na tato místa a z nich každoročně putují, proto zůstávají do značné míry po generace stejné. V případě, že je silnice vystavěna tak, že tuto tahovou cestu protne, obojživelníci svůj cíl nemění a při překonávání vzniklé bariéry se stávají obětí automobilů. Víc informací naleznete ZDE.

O ohrožení migrujících obojživelníků můžete informovat AOPK ČR pomocí hlášenky.

Informační letáky druhů:

mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) - ZDE

čolek velký (Triturus cristatus) - ZDE

Kuňka obecná (Bombina bombina) - ZDE

(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.