Plazi

Na území České republiky je znám výskyt 11 druhů plazů. Všichni plazi jsou chráněni zákonnými normami. Několik druhů se zde dokonce vyskytuje na okraji svého areálu výskytu, což ještě zvyšuje jejich citlivost na veškeré negativně působící vlivy.

Hlavním účelem monitoringu je hodnocení stavu z hlediska ochrany jednotlivých evropsky významných fenoménů, a zpracování a odevzdání hodnotící zprávy ke každému z nich v pravidelných šestiletých intervalech Evropské komisi (EK).V roce 2007 byly odevzdávány hodnotící zprávy celkem za 6 druhů plazů. U jednoho druhu byl stav z hlediska ochrany hodnocen jako příznivý, u čtyř jako méně příznivý a u jednoho druhu jako nepříznivý.

V současné době jsou na území České republiky trvale monitorovány lokality pro všechny druhy z přílohy II, IV a V Směrnice Rady č. 92/43/EEC, tzv. Směrnice o stanovištích.

Při manipulaci s plazy jsou dodržovány zásady ochrany živočichů proti týrání (AOPK ČR má akreditaci k provádění pokusů na zvířatech podle § 13 vyhlášky č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat).

OPK ČR v letošním roce opět realizuje projekt „Mapování výskytu obojživelníků a plazů v ČR"

AOPK ČR věnuje pozornost rozšíření vybraných druhů živočichů i rostlin. Obojživelníci a plazi jsou skupinami, u kterých je nově navrženo celoplošné mapování, které si klade za cíl zásadně aktualizovat znalosti o těchto druzích. Poslední takto rozsáhlé sledování proběhlo při vytváření atlasů rozšíření v 90-tých letech. Jelikož naše znalosti o recentním rozšíření obojživelníků a plazů jsou pouze částečné, může při porovnávání aktuálních dat s údaji z těchto atlasů vznikat dojem, že většina druhů obojživelníků a plazů z našeho území již vymizela. Na otázku, do jaké míry je tato domněnka pravdivá, by nám mělo odpovědět právě celoplošné mapování.

Snahou podrobného mapování je faunistickým záznamem potvrdit recentní výskyt „očekávaných druhů“ v každé čtvrtině všech polí síťového mapování. Prioritně je mapování založeno na vyhledávání lokalit, které jednotlivé druhy obojživelníků a plazů využívají k rozmnožování, ale jako plnohodnotné jsou hodnoceny i náhodné nálezy. Při mapování obojživelníků jsou především používány metody založené na vizuálním sledování a metody založené na odposlechu hlasových projevů samců. V menší míře jsou využívány i metody vyžadující odchyt jedinců. Při mapování plazů je metodika založena především na pozorování a sčítání jedinců, například v rámci liniové obchůzky. Za plnohodnotný záznam jsou považovány i nálezy svleček hadů.

V roce 2008 a 2009 bylo mapováno 337 polí síťového mapování pro obojživelníky (50% území ČR) a 251 polí pro plazy (37% území ČR). Bylo získáno cca 14500 dat o výskytu obojživelníků a přibližně 4500 dat o výskytu plazů. Mezi prvními výsledky se objevuje také množství nově obsazených polí. Spíše než o šíření jednotlivých druhů na nová území tyto data vypovídají o nedostatečnosti našich znalostí recentního rozšíření jednotlivých druhů.

Finanční rozpočet na mapování pro letošní rok již byl bohužel vyčerpán. Další pole síťového mapování budou nabízeny až v příštím roce. V případě zájmu se do mapování můžete zatím zapojit prostřednictvím stránek www.biolib.cz.

Ti, kteří nemají přímo zájem o systematický mapovací průzkum, ale rádi by se podělili o svá "náhodná" data z terénu, se mohou do mapování zapojit prostřednictvím stránek www.biolib.cz

Chytridiomykóza - při mapování můžete také pomoci při systematickém sledování tohoto onemocnění. Více na http://chytrid.herp.cz/

!!!V rámci mapování pátráme i po výskytu želvy bahenní (Emys orbicularis) a želvy nádherné (Trachemys scripta)!!! Více informací ZDE, ZDE a ZDE

Systém mapování je dostupný ZDE.

Informace k mapování 2010 ZDE.

Stránky s aplikací pro zadávání dat z mapování - ndop.nature.cz

Volná pole síťového mapování pro rok 2010 ZDE.

Určení polí síťového mapování pomocí mapového serveru AOPK ČR: http://mapy.nature.cz
Postup zobrazení : Úlohy - listoklad - vrstvy - síťové mapování - ikona "i" - po kliknutí na ikonu "i" se ve spodní části vytvoří seznam vrstev, které to protlo. Po nalezení vrstvy síťové mapování a kliknutí na ni, se zobrazí číslo pole.

Evropský červený seznam plazů: http://ec.europa.eu/environment/nature/conservation/species/redlist/downloads/European_reptiles.pdf

Metodika provádění heretologickéh průzkumu (inventarizace) dostupná ZDE.

Informační letáky druhů:

užovka stromová (Zamenis longissimus) - ZDE

užovka hladká (Coronella austriaca) - ZDE

domů nahoru zpět mail tisk

(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.