O ptačí oblasti Monitoring ptačí oblasti
DomůPtačí oblasti

Novohradské hory (CZ0311039)

Novohradské hory se nacházejí v jihovýchodní části Jihočeského kraje při státní hranici s Rakouskem. jde o území s dobře zachovanými a přírodě blízkými ekosystémy, mezi nimiž zvláště vyniká nejstarší evropská rezervace Žofínský prales, vyhlášená již v roce 1838 majitelem zdejšího panství. Oblast je v současné době velmi řídce osídlena a poměrně málo hospodářsky využívaná.

Největší význam oblasti spočívá v přítomnosti vhodných lesních i nelesních biotopů, které díky izolovanosti v bývalém hraničním pásmu, vylidnění oblasti po roce 1945, rozumnému lesnickému obhospodařování a extenzívní zemědělské výrobě zůstaly zachovány až do současnosti a jsou solidním základem zachování populací klíčových druhů ptáků a při vhodném managementu i jejich další zvyšování.

Ptačí oblast patří téměř celá do geomorfologického celku Novohradské hory, jejíž větší část leží v sousedním Rakousku (tzv. Weinsberský nebo též Greinský les). Na rakouské straně leží též nejvyšší vrchol oblasti Viehberg (1 111 m n. m.) a 11 ze 14 vrcholů vyšších než 1000 m. Nejvyšším vrcholem české části je Kamenec (1 072 m n. m). Celek je charakterizován jako plochá kerná hornatina vrásno-zlomových struktur a hlubinných vyvřelin v oblasti tektonické klenby. Pohoří má charakteristický reliéf silně rozčleněný erozí, s hustou sítí až 200 m hlubokých údolí říček a potoků a horskými hřbety v SZ-JV směru se střední výškou 810 m.
Podle biogeografického členění ČR náleží téměř celá oblast do bioregionu č. 1.63 – Novohradský. Je zde zastoupena zejména biota 5. jedlobukového a na vrcholech i 6. smrko-jedlovo-bukového vegetačního stupně. Biota má tedy převážně horský ráz, druhy středních poloh však vystupují poměrně vysoko. Potencionální vegetaci tvoří převážně květnaté bučiny, acidofilní horské bučiny na nejvyšších vrcholech a podmáčené smrčiny v ploché centrální části pohoří. Fauna je tvořena druhy hercynských horských lesů a je blízká Šumavskému bioregionu.

Dominantní vegetační formací jsou lesy, mezi nimiž převládají porosty hospodářské, ale vysoké zastoupení mají ale i lesy ochranné a lesy zvláštního určení (lesy vodohospodářské, lesy chráněných území a lesy s reprodukční funkcí). Lesní porosty lze označit za geneticky velice kvalitní. O nadprůměrné kvalitě vypovídá i vysoké zastoupení uznaných semenných porostů a velký počet výběrných stromů.

Na území zasahují celkem tři lesní vegetační stupně 5. až 7., přičemž 6. vegetační stupeň (smrkobukový) zaujímá převážnou část území. Nejrozšířenější skupinou lesních typů je 6V – vlhká jedlová bučina, následuje 5K – kyselá jedlová bučina a kyselá smrková bučina.
Lesní prosty jsou v současné době tvořeny z cca 90 % jehličnany a pouze z cca 9 % listnáči, cca 1 % výměry lesů připadá na holiny. Jednoznačně dominantní dřevinou je smrk obecný, pěstovaný většinou v monokulturách s minimální příměsí jiných dřevin. Původně dominantní dřevina celé oblasti buk lesní dnes zaujímá pouhých cca 5 % a další původně významná dřevina jedle bělokorá dokonce pouhé cca 1 %. Z dalších dřevin se vyskytují ještě borovice lesní, modřín opadavý, javor klen aj.

Zemědělská půda je omezena na drobné nelesní enklávy, často na místě zaniklých vesnic. Dnes je většinou tvořena trvalými travními porosty, které zčásti podléhají přirozené sukcesi a jen část ploch je zemědělsky využívána (především jako pastviny) či pravidelně kosena (především v rámci dotačních programů Ministerstva zemědělství ČR).
Od roku 1990, kdy byla celá oblast znovu zpřístupněna, je patrná zejména snaha o rozvoj turistického ruchu a intenzivnější využívání nemalého rekreačního potenciálu území. S tím souvisí i snahy o výstavbu rekreačních objektů, jak komerčního charakteru, tak pro individuální rekreaci, zejména na místě vesnic zaniklých po roce 1945 (po vysídlení německého obyvatelstva a následné zahrnutí území do pohraničního pásma).
Ptačí oblast Novohradské hory (9 052,5 ha) je jednou z nejbohatších lokalit výskytu jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), kteří jsou zde předmětem ochrany a významnou lokalitou pro další druhy ptáků vyjmenovaných v příloze I směrnice ES o ptácích, zejména pak čápa černého (Ciconia nigra), chřástala polního (Crex crex), tetřívka obecného (Tetrao tetrix), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), sýce rousného (Aegolius funereus), žlunu šedou (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), lejska malého (Ficedula parva) a ťuhýka obecného (Lanius collurio). Kromě těchto celoevropsky významných druhů se zde vyskytuje řada druhů uvedených v červeném seznamu ČR, např. kos horský (Turdus torquatus), holub doupňák (Columba oenas) a další. V nedávné minulosti se v oblasti vyskytoval i tetřev hlušec (Tetrao urogallus) a teoreticky stále existuje možnost jeho opětovného návratu (hlavní biotopy zůstaly zachovány, chybí však zdrojová populace).

Zdroj informací:
Zasadil, P. (2006): Metody monitoringu ptačích oblastí – Novohradské hory. Dep. AOPK ČR, Praha, 8 pp.

Výčet druhů, jež jsou hlavním předmětem ochrany

Rozšíření v ČR:
(c) 2007 Biomonitoring - Oficiální webové stránky AOPK ČR věnované monitoringu v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu monitoring@nature.cz. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2007 - všechna práva vyhrazena. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.